Jestli jste četli můj článek o tom, jak se Kulajda otrávila, víte, že vám dlužím pokračování.
Jestli jste četli můj článek o tom, jak se Kulajda otrávila, víte, že vám dlužím pokračování.
Veterinář ji prohlédl a potvrdil mi, že je intoxikovaná. Dostala jsem pro ni prášky a následující den jsem měla na kontrolu donést vzorek ranní moči, pokud by se mi to povedlo. Nepovedlo se.
Ani s těmi léky to nebylo jednoduché, ale o tom vám napíšu jindy. Ráno už naštěstí Kulajda vypadala o poznání lépe. Předvedla se panu doktorovi v plné síle. Po píchnutí dalších dvou injekcí histericky vyváděla, takže jsme oba, já i doktor, uznali, že z nejhoršího je venku. V podobných chvílích si vždycky říkám: Je stokrát lepší, když mě zlobí, než když je jí zle a na lumpárny se nezmůže.
„Ještě jí čtyři dny dávejte tyhle prášky – pomůžou vyčistit ledviny a játra. Už ji nakrmte, ale ať má jen netučnou dietu. Nejlíp jen rejži a uvařený kuřecí maso. Možná trochu vařený kořenový zeleniny. Ale rozhodně nic tučnýho, slanýho ani kořeněnýho. Nesmíte teď její trávicí trakt ničím zatěžovat. A nelekejte se, kdyby měla žlutý bobky. To je úplně normální, když jí světlé maso místo granulí. Mrkev samozřejmě taky barví do žlutooranžova. Kdyby se to nezlepšilo, měla průjem, jinak barevnou stolici nebo zvracela, tak zase přijďte.“
Znovu už jsme na veterinu nemusely. Třetí den byla Kulajda v pořádku, vypadala a chovala se jako normálně. Ale udržet ji na tak přísné dietě šlo jedině s náhubkem. Od otravy ho nosí na každé procházce, protože jsem ještě nepřišla na jiný způsob, jak ji nebezpečného zlozvyku pojídání odpadků a podobných věcí na ulici zbavit. Jestli víte, jak na to, poraďte mi prosím, budu vám vděčná!
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
