Proč jsou ochranné sítě stejně důležité v přízemí jako v desátém patře
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Každý, kdo miluje zvířata, ví nebo si dovede představit, jaké to je o ně přicházet. Potkala jsem v životě hodně lidí, kteří se mi vysmáli, protože psa, kočku nebo potkana vnímám jako přítele, jako člena rodiny. Vyslechla jsem si, že je to klišé, že zním pateticky, když tak mluvím, dokonce že bych se měla věnovat lidem a nenahrazovat jejich přítomnost zvířaty.
Jenomže můj život je lidí plný. Mám velkou rodinu, mám přátele, mám je všechny moc ráda a miluju i svoje zvířata. Za poslední staletí se sice člověk od přírody výrazně odloučil a kdo nechce, nemusí během života přijít se zvířaty do kontaktu prakticky vůbec. Někteří z nás však stále ještě potřebují ke štěstí možnost zabořit prsty do teplé srsti, přivonět si k ní, komunikovat bez předsudků a bez ostychu, hrát si, jako by to každý den bylo poprvé. Nevím, co to způsobuje, ale na zvířatech je zkrátka něco, co vám žádný člověk dát nedokáže, a když je ztratíte, cítíte bolest.
Není to jen o tom, že vás pes poslouchá, kůň sveze a činčila rozesměje. Není to jen o nás. Každý, kdo měl čas na chvíli se zastavit a pozorovat, si uvědomil, že zvířata jsou živé bytosti, které přemýšlí, cítí a milují. Znají strach, občas se stydí, umí se urazit, dovedou se těšit a pak i nás nakazit dobrou náladou.
Právě proto si, stejně jako lidé, zaslouží důstojný život a důstojný odchod z něj. Vzpomínat na ně není hloupé, je to krásné. I zvířata mají duši, a tak jsem včera na Dušičky, svátek mrtvých, zapálila svíčku tradičně nejen za lidi, kteří mi nesmírně chybí, ale i za zvířata, na která nikdy nezapomenu.
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.