Smíšená domácnost aneb Jak se žije s kočkou a psem pohromadě
Vztahy mezi kočkou a psem bývají všelijaké. Někteří jsou parťáci na život a na smrt, jiní úhlavní nepřátelé. Tady je příběh naší smečky, kterou si prošly všelijaké charaktery, ale vždy jsme se nějak sžili.
Všechno začalo, když k nám domů přišla první kočka. Ta Kočka, o které jsem vám psala. Svéhlavá, dominantní bytost, co bere kočičí čest smrtelně vážně. A pak přišla Roxy. Dvouměsíční ztřeštěné štěně z množírny. Až časem se ukázalo, že je to pěkně dominantní potvůrka s vrozenou bázlivostí a loveckým pudem. No, nejlepší kamarádky z nich nebyly. Roxy Kočku honila, ta ji na oplátku provokovala, ale dokázaly vedle sebe žít celkem v klidu, tolerovaly se.
Pak přišel Pantalaimon. Krásný černý dvouměsíční kocourek s trojúhelníkovou hlavou. Třeštiprdlo, v depozitu přezdívaný Kryštof (Kolumbus) pro jeho zvědavost a dobrodružnou povahu. Když jsem domů přinesla tuhle neřízenou střelu, Kočce bylo kolem tří let, Roxy zhruba dva. Kočka jeho příchod brala jako velezradu a ke kocourkovi se chovala s naprostým opovržením a znechucením. První den se urazila a utekla z domova, vrátila se až po dvou dnech, špinavá a s pokorným výrazem. Jak já se o ni bála! I potom všechny jeho pokusy o spřátelení ignorovala a raději trávila čas venku.
Zato z Roxy a Pantíka se stali úžasní nerozluční parťáci. Trávili spolu veškerý čas. Odpočívali spolu, hráli si spolu, prali se spolu... Dokonce vytvořili kooperaci při krádežích jídla, kdy ho kocour shazoval z linky, fenka dole trhala obaly a spolu se pak dělili o kořist. Pantalaimon s námi bohužel nebyl dlouho, nedožil se ani roku a stejně jako všichni jeho sourozenci podlehl FIP infekci.
Roxy jeho odchod nesla hodně těžce, proto jsme celkem rychle přivítali nového člena - půlročního pejska Aríška. Je to takový rozvrkočený nejistý ňouma s opatrovnickými sklony. S Kočkou měl snahu se přátelit, ta jeho zájem sice nesdílela, ale doma ho akceptovala. Roxy konečně měla na kom uplatňovat svoji dominanci a Aran se zas měl o koho starat.
Pak od nás odešla Roxy a zůstal jen Aran s Kočkou. Když je nikdo nerušil svou dominancí a honěním, ti dva se spolu celkem sblížili. Ne sice tak jako Pant s Roxy, ale doma zavládl naprostý klid. Velmi rychle si mezi sebou nastavili hranice (rozuměj Aran po pár kočičích fackách pochopil, kdy má Kočku nechat na pokoji) a brzy jsem je začala vídat ležet spolu na gauči nebo v posteli. Kočka dokonce snesla i nějaké to psí olíznutí. Hra se psem je stále pod Kočky důstojnost, ale i když by to nikdy nepřiznala, náklonnost, která by šla nazvat přátelstvím, k tomu psímu ňoumovi cítí.
No a jelikož jsme zřejmě stále neměli těch sociálních mezidruhových experimentů dost, pořídili jsme si ještě mládě dvounohé. To v Aríškovi probudilo jeho pečovatelské sklony. Stačilo sebemenší kňournutí, aby okamžitě přiběhl, veškerou mou manipulaci s dcerou ostražitě sledoval, vždy připraven zakročit. Pláč doprovázel kňučením a snahou ji utěšit, což se samozřejmě neobešlo bez jejího olizování.
S Kočkou to bylo složitější. Ta se sice tvářila že se nic neděje, rozhodla se ale dělat, že dcera prostě neexistuje. Až tak po měsíci k ní sem tam opatrně, a hlavně nenápadně čuchla, až jsem ji jednou přistihla ležet s ní v postýlce. Nutno dodat, že dcerka byla mimino velmi klidné a tiché, takže ani Kočka nakonec neměla větší problém ji přijmout a začít akceptovat jako člena rodiny.
Další zvrat přišel, když se dcerka začala hýbat. Aran byl v první linii a bylo nutno oba naučit, co si k sobě můžou a nemůžou dovolit. Kočka tuhle lekci zvládla sama. Nikdy neměla problém vyjádřit, když se jí něco nelíbilo, a pořádek si tak sjednávala sama. Ani s dcerou to nebylo jinak. Pár šrámů na ručičce ji naučilo líp, než bych to zvládla já, že na Kočku musí jít pomalu, a poznat, kdy ji může hladit a kdy ji nechat být.
Nyní, troufám si říct, mají všichni členové naší domácnosti jasně stanovené hranice a pozice v rodině. Žijeme spolu v klidu a spokojeně, těšíme se ze vzájemné společnosti. Já už se jen těším, jaké změny ještě čas přinese a jaké nové členy smečky k nám osud zanese. Jak početnou smečku máte doma vy a jak se vám podařilo se vzájemně sžít?
Pokud hledáte společenské plemeno jako vyšité, už ho máte. Japonský chin totiž bere roli společníka jako své životní poslání. Tenhle minipsík je veselý, hravý a poslušný parťák pro děti i dospělé.
Chcete psovi dopřát to nejlepší, ale na trhu je tolik značek a druhů konzerv, že vám z toho jde hlava kolem? Přináším vám pár tipů, podle čeho vybírat, co by v konzervě chybět nemělo a co by se tam naopak nemělo vůbec ukázat.
Vztahy mezi kočkou a psem bývají všelijaké. Někteří jsou parťáci na život a na smrt, jiní úhlavní nepřátelé. Tady je příběh naší smečky, kterou si prošly všelijaké charaktery, ale vždy jsme se nějak sžili.
V létě ze sebe odhazujeme jeden svršek za druhým. Zvlášť pak v posledních letech, kdy i u nás teploty šplhají až do tropických hodnot. Možná si říkáte, že huňatý kožich vašeho mazlíka mu musí působit peklo a bude lepší ho ostříhat. Je tomu opravdu...
Na kočku venku čeká spoustu dobrodružství a snad i pár kočičích kamarádů, stejně tak tam ale na ni číhá spousta různých nebezpečí. Co všechno může kočku venku potkat?
Nejen psi a kočky s námi neverbálně komunikují. I králíci nám svými neverbálními projevy, jako jsou postoje, gesta a zvuky, dávají najevo, co cítí a jak jim je. To nám pomáhá porozumět, v jakém rozmaru se právě nacházejí. Pojďme se podívat na projevy...
https://krmivo-brit.cz/cs/
I psům dnes můžete pořídit přírodní varianty antiparazitik, nebo jim je vyrobit doma. V čem jsou jejich přednosti a nedostatky?
Jak je známo, kočky milují světlo a teplo, rády polehávají na rozehřátých parapetech. Proto i když jsou proslulými spáči, s příchodem jara se v nich probouzí energie, jsou aktivnější, společenštější a veselejší. A co především, probouzí se v nich...
FIV je obávaným virovým onemocněním koček. Způsobuje pomalý rozvrat imunitního systému, podobně jako lidský virus HIV. Jaká je příčina a průběh této zákeřné nemoci a jak vypadá její konečné stádium?
Jídlo, stejně jako pro člověka, je i pro psy jednou z nejzákladnějších potřeb. Jak zajistit, aby se pejskovi dostalo všech potřebných živin? A pokud se rozhodnu pro granule, jaká krmiva jsou na výběr? A podle čeho mezi nimi vybírat?
Většina z nás řeší složení obsahu pytlů s granulemi, ale zamysleli jste se někdy nad obaly samotnými? Víte, do čeho se granule balí, jak se od sebe jednotlivé materiály liší a jaké vychytávky můžete na pytlích od granulí najít?
Barmu poznáte hlavně podle její hedvábné srsti s krásným, hlubokým leskem a typickými znaky barvy, které se u žádného jiného plemene nevyskytují. Kromě lesklého kožíšku se toto plemeno vyznačuje i skvělým charakterem, který z těchto koček dělá bezvadné...