Jen malé procento ztráty vody může u psa způsobit vážné problémy. I přesto ale jeho pitný režim často nesledujeme a jeho důležitost podceňujeme. Kdy dehydratace hrozí, jak jí předejít a jak ji poznat?
Mnoho lidí už pečlivě vybírá granule, řeší poměr bílkovin a tuků v krmivu, ale na příjem tekutin často zapomíná. Přitom přílišná ztráta vody, což činí pouhých 10 - 15 procent, je pro psy až život ohrožující. Proto je více než důležitý pravidelný pitný režim.
Ovšem říct, kolik by měl pes denně vypít vody, nejde jen tak. Je třeba si uvědomit, že to záleží na mnoha faktorech. Svou roli hraje velikost plemene (obecně se tvrdí, že by pes měl vypít 80 ml na 1 kg váhy) a věk (štěňata potřebují vody více, senioři, březí a kojící se zase rychleji odvodňují). Potřeba vody se dále odvíjí od druhu krmiva. Pes na granulích vypije více než ten, kterého krmíme konzervami. Záleží i na fyzické zátěži. Podobně jako u lidí - čím více pohybu, tím je potřeba více vody. Ovlivnit potřebu vody může i teplota, zvracení a průjem nebo podávání některých léků. Zapomenout nesmíme ani na vliv počasí. V létě budou mít pejsci přirozeně větší žízeň než v zimě.
Při vyšší fyzické námaze zas tolik na okolní teplotě nezáleží, proto na tyto principy nezapomínejte ani v zimě! Dostatečně psa zavodnit nezapomínejte už před výkonem, ať půjde o sport, nebo třeba delší procházku či výlet. Ne však těsně před tím. Nejenže by se tak voda nedostala z žaludku do oběhu, ale mohla by mu také způsobit život ohrožující torzi žaludku. Před závodem nebo náročným tréninkem si můžete pomoci i rehydratačními nápoji. Napít pejskovi nezapomeňte dát ani po výkonu.
Pokud vyrážíte na výlet, vodu pro svého psího parťáka mějte vždy s sebou a pravidelně mu ji nabízejte. Nespoléhejte se na vodu, na kterou narazíte cestou. Nejenže na žádnou po cestě žádná být nemusí, navíc by se pes mohl z neprověřeného vodního zdrojei přiotrávit. Nebezpečí představují kaluže, kde se nacházejí patogeny a parazité, stojaté vody (např. v rybnících) jsou zase infikované mimo jiné toxickými sinicemi.
A jak dehydrataci u psa poznáte? Nejjednodušeji z barvy moči. Ta by měla být světle žlutá až čirá. Dehydrovaný pes také ztrácí svou energii, mnohdy i chuť k jídlu. Můžete si u něj všimnout skelných očí (jako při nástupu nemoci) nebo suché tlamy. Nedostatek tekutin jednoduše poznáte i uchopením kůže na přední části hřbetu. Pokud se ihned nevrátí zpět, je nejvyšší čas do psa dostat vodu. Stav zavodnění poznáte i jemným zatlačením prstem na dáseň tak, aby zbělala. Správně by po uvolnění tlaku prstem měla opět zčervenat. Dehydratace bude znát i na psí srsti. Ta bude sušší, hrubší, ztratí svůj lesk.
V méně závažných případech lze pejskovi podat dostatečné množství vody nebo ideálně rehydratační nápoj. U těch závažnějších případů neváhejte vyhledat pomoc veterináře. Můžete tak předejít poškození orgánů nebo nedej bože i smrti.
Někteří psi jsou s pravidelným pitným režimem na štíru a je třeba je v pití podpořit. Misky na vodu by měly být z dobře omyvatelného materiálu a vždy čisté. Některým psům stačí v nich vodu měnit několikrát denně, nebo alespoň jednou za den. Chuť k pití může podpořit i fontánka na vodu. Pokud ani ta nepomůže, můžete do vody přidat lžičku konzervy. To by bylo, aby se pes ani pak nenapil. Pro ty zaryté “nepijce” může částečný zdroj tekutin představovat i vhodně vybrané krmivo - nahradit nebo doplnit granule konzervami, případně krmivo zalít trochou vody nebo vývaru (nesnězené zbytky ale vždy odstraňujte, někteří psi také mohou namočené granule odmítat jíst, v konzervě se přidaná voda lépe ztratí).
Měli jste už někdy s dehydratací u psa problém? Teplé dny se blíží, tak nezapomínejte jejich misky s vodou ostražitěji hlídat.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
