Ty porce se zdají tak malé, nemám dát víc? A mají se ty granule namáčet, nebo ne? A kolikrát denně krmit? A mám něčím dokrmovat? Kdy přejít na krmivo pro dospělé psy? To je jen zlomek otázek, která se vám mohou honit hlavou, máte-li doma čerstvě štěndo. Jedno je jasné, správně nakrmit štěně, může být pěkná věda. Jak na to?
Máte doma nový psí přírůstek a nevíte, jak přesně jej krmit? Nezoufejte, určitě nejste první ani poslední. Nevěřili byste, jak vás péče o štěně může zaměstnávat, obzvláště v začátcích a bez předchozích psích zkušeností. Je to jak s malým dítětem. Měníte pleny, krmíte, mazlíte. A to samé pořád dokola. Jenže zatímco všichni tak nějak tušíme, jak po chlupáčovi utřít loužičku nebo ho podrbat, s krmením už to tak snadné není.
V první řadě je důležité říct, že štěňata jedí hodně. A může se vám zdát, že se láduje skoro pořád. Je to logické. Malé šťendo musí stihnout vyrůst v dospělého psa za pouhých pár měsíců. Pro zdravý vývin pak jeho tělo potřebuje celou paletu živin. A to pejskaře začátečníky může uvádět v první výživovou chybu – překrmování. Věřte mi, ve většině případů se psí škvrně bránit nebude a pokaždé vyleští misku, až se bude blýskat.
Tady je potřeba zdůraznit, že doporučená krmná dávka se u každého plemene liší a je nutné ji v jednotlivých týdnech a měsících věku pejska neustále upravovat dle krmných tabulek, příp. doporučení veterináře. Obzvlášť pokud jste pejskař začátečník, je krmení granulemi asi tou nejlepší cestou. Krmivo byste měli volit nejen podle věku psa, ale také podle velikosti plemene. Ačkoliv je vývin u malých i velkých plemen zhruba do půl roku podobně intenzivní, je lepší zvolit granule přímo na míru.
Značku si nechte doporučit chovatelem. Zvláště v prvních týdnech se doporučuje začínat krmivem, na které byla zvyklá fena. Ale není to bezpodmínečně nutné. Krmnou dávku zpočátku rozdělujte až do čtyř menších porcí denně. Postupně, jak pejsek roste, můžeme jednotlivé porce ubírat a zároveň množství krmné dávky mírně navyšovat. Na dvě porce denně můžete přejít přibližně v šesti měsících věku psa.
Granule můžete zpočátku pejskovi namáčet. Dělá se to spíše kvůli psímu chrupu. Krmit byste měli každý den přibližně ve stejnou dobu. Pokud víte, že nebudete v pracovní dny přes den doma, pořiďte si aktuálně již běžně dostupné dávkovače. Pes by určitě nikdy neměl jíst před vycházkou, ale až po krátkém odpočinku po ní. Je to především z preventivních důvodů, vyhnete se tak riziku torze žaludku. Stejně tak pozor na divoké hrátky přímo po jídle. Naučte štěně po krmení odpočívat. Na jeho výzvy ke hře jednoduše nereagujte.
Do denní krmné dávky počítejte i pamlsky a vše další, co mu dáte navíc. Především v prvních společných týdnech bude chtít psí mimino naučit řadu nejrůznějších povelů. A co je skvělým výcvikovým nástrojem? No, přece psí dobroty. Pokud si nejste jistí, kolik pamlsků můžete denně mladému psímu chlupáčovi dát, opět se můžete poradit. Existují i bezplatné výživové poradny, např. online poradna Britu.
Ideální jsou takové pamlsky, např. sušené maso, které můžete třeba nastříhat na menší kousky a nemusíte se tak bát, že vám nezbyde dostatek “psích ovladačů”. Určitě se vyhněte ládování šťenda piškoty, mohli byste mu tím zadělat na obrovský problém nebo dokonce cukrovku. Ano, postihuje ve velkém i psy! Zdravou alternativou jsou kousky zeleniny, kterými určitě nic nezkazíte. Navíc si tím pejsek zvyká na rozmanitou stravu.
V neposlední řadě by vždy štěně mělo mít přístup k čerstvé pitné vodě. Pořiďte mu proto dvě misky – jednu na pití a druhou na krmení. Misky by měly být umístěny v takové výšce, aby se pes nemusel příliš ohýbat v zátylku. A na závěr ještě jednou – pozor na obezitu! Pejska sice seznamujte s různými chutěmi a vůněmi, ale i když se tváří sebehladověji, nepřekrmujte jej a vyhněte se zbytečným cukrům a také pro psy jedovatým potravinám.
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.