Brabantíci jsou oblíbení jak ve světě, tak u nás. Krom malého vzrůstu na tom má zásluhu i jejich přátelská a jemná povaha a fakt, že jsou stále dobře naladěni.
Hlavní rozdíl mezi jednotlivými plemeny grifonků je v jejich srsti - její barvě, struktuře a délce. Brabantík se od nich ale navíc odlišuje tím, že nemá vousy na obličeji a je krátkosrstý. Nejrozšířenější je v červené, potkat ho ale můžete i v černé nebo černé s pálením. Vždy ale musí mít černou masku. Díky jejich předkusu a tvaru tlamy mají přísný výraz, přesto ale vypadají spíše vtipně.
Ačkoli jejich výraz obličeje obyčejně vypadá velmi přísňácky, i tito grifonci patří mezi psí klauny a antidepresivní psy plné hravosti a radosti ze života. Nudit se s nimi rozhodně nebudete a ani vás nenechají na chvilku zapomenout, že jste v jejich společnosti. Velmi lehce se začnou nudit, jsou to aktivní psíci, co jsou vždy tam, kde se něco děje. Přesto ale jde o neobyčejně jemné, citlivé a přítulné psy. Ideální rodinné psy z nich dělá i fakt, že jsou nekonfliktní, dobře vycházejí i s kočkami a dětmi. Přátelští bývají dokonce i k cizím lidem, což z nich dělá velmi špatné hlídače a umocňuje to ještě jejich tiché a málo časté štěkání.
U hraní si s dětmi ale musíte dávat na brabantíky pozor. Rychle se unaví a při dovádění se přehřívají, což je pro ně nebezpečné (na to myslete i při delších výletech či jiné dlouhodobější aktivitě). Může jim to způsobit srdeční potíže či ztížené dýchání. Pozor musíte dávat i na děti, aby v zápalu hry psíkovi neublížily. Jsou to i přes svou mírně mohutnou stavbu těla poměrně křehcí tvorečci.
Psi jsou to opravdu společenští. Fixují se na svoji rodinu a tráví s jejími členy každou volnou chvilku. Rozhodně to není ten správný společník pro samotáře, sledovat svého pána očima totiž dokáží opravdu celý den. Díky tomu rozhodně nemají sklony k utíkání nebo toulání se. Pokud ale máte lehký spánek, nezvěte si brabantíka do postele. Štěká sice potichu, chrápat ale umí jako pořádný kus chlapa.
Ač to nejsou vyložení sportovci, jsou brabantíci celkem mrštní a někteří z nich si mohou vést dobře v agility pro malé psy. Každopádně ale potřebují svůj díl pohybu, aby byli spokojení. Stejně tak je to s děním okolo nich. Pokud žijete tam, kde lišky dávají dobrou noc, budete jim muset poskytnout dostatek zábavy, aby se nenudili. Zato město je pro ně to pravé. Vysedávat za oknem nebo na balkoně a sledovat ruch na ulicích dokáží opravdu dlouho. Rozhodně ovšem musí bydlet uvnitř, zahrada pro ně není. A to nejen kvůli samotě, kterou těžko snáší. Jejich srst nemá podsadu a dostatečně je tak nechrání před vodou a chladem.
Toto plemeno mívá sklony k některým nemocem, na což se musí brát ohled. Stejně jako ostatní plemena s plochým obličejem je trápí srdeční a dýchací potíže, je u nich i větší možnost epilepsie. Velké riziko pro ně představuje i sklon k obezitě. Proto je potřeba jim dávky hlídat a krmit je kvalitním krmivem i pamlsky.
Pokud hledáte dobromyslného společníka, který vám bude neustále po boku, je možná zrovna brabantík ta pravá volba. S tímto malým kašpárkem moc nudy jistě nezažijete.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
