Osmapadesátiletý Chris našel v záchraně koček a péči o ně znovu smysl života poté, co mu zemřel syn. Pomáhá mu to vyrovnávat se s žalem a má se zase čemu věnovat.
Chris Arsenault přenechal celý svůj dům i zahradu opuštěným kočkám, krom malé ložnice, kde spí a jí. Vytvořil tak útočiště pro 300 kočičích bezdomovců, kde jim poskytuje kompletní péči. Celé dny tráví vynášením záchodků, vytíráním podlahy, doplňováním misek na vodu a pečením kuřat k večeři pro své čtyřnohé rezidenty. Den pro něj začíná v 7 hodin ráno a víkendy nezná.
Chris své nové poslání opravdu miluje a říká, že pokud je člověk pro něco opravdu nadšený, zvládne překonat jakékoli překážky. Třeba ubytovat 300 koček ve svém domě v Medfordu v New Yorku. Veškeré změny na domě si navrhl a zrealizoval sám, přičemž prioritou pro něj byla bezpečnost a hygiena koček. Tomu jsou uzpůsobeny veškeré povrchy jak uvnitř, tak na zahradě. Vše je lehce dostupné a omyvatelné.
Zatímco u nás spousta lidí bydlících v domě přenechá svým venkovním kočičím přátelům jako útočiště kotelnu, u Chrise je tomu naopak. Vybudoval si v ní místo pro sebe, kde má malou koupelnu a kuchyňku. Je neuvěřitelné, do jaké míry se někteří z nás dokážou vzdát svého pohodlí, aby pomáhali němým tvářím.
Pro otevření dveří svého domu kočkám, dnes útulku Happy Cat Sanctuary, se rozhodl v roce 2006, několik měsíců po synově smrtelné nehodě na motorce. Poté, co u železniční trati nalezl kolonii třiceti nemocných koťat. Věděl, že kdyby je tam nechal, zemřela by, a protože je od malička milovníkem zvířat, bylo mu jasné, co musí udělat.
Brzy si uvědomil, že po synově smrti má díky kočkám opět co dělat. V následujících letech tedy začal kontaktovat útulky a místní charitativní organizace a poskytovat svůj domov čím dál více kočkám, až se jejich počet dostal ke třem stovkám.
Celý projekt Chris financuje z vlastní kapsy a z darů veřejnosti. Provoz útulku ročně vyjde na víc jak 100 000 dolarů. Jen na veterině utratí přes 20 000 dolarů, i když jednodušší případy léčí sám. Říká ale, že poskytnutí domova opuštěným kočkám je mu samo o sobě odměnou a je na svou práci pyšný. Podle mě tedy opravdu má na co, nemyslíte?
Jestli hledáte malého přátelského psíka se spoustou energie a dobré nálady, jste na dobré stopě. A navíc po něm doma určitě nebudete mít podlahu plnou chlupů, vhodným parťákem je totiž i pro alergiky.
Jezdíme na výlety, na dovolené a někteří z nás i na psí soustředění a tábory. Jak řešit stravování psího chlupáče mimo domov? Pokud je vám sympatická myšlenka přirozené masové stravy, konzervy pro psy jsou skvělou alternativou ke granulím. A na cestách...
Lámete si hlavu, jak správně krmit psího chlupáče v zátěžovém řežimu? Už nemusíte. Řešení je nasnadě. Díky vysokému obsahu masa a všem potřebným vitamínům a minerálům může dobře posloužit masová konzerva. Ta je navíc vhodná i pro příznivce barfování.
Víte, co monoproteinové krmivo je? Z názvu je to vlastně jasné, mono-protein. Můžete si říct, že to je přece ale spíš nevýhoda, že krmivo obsahuje jen jeden protein. Není tomu tak. Hodí se pro zdravé psy i pro ty se zažívacími problémy.
Touto zákeřnou a hlavně celoživotní nemocí mohou trpět nejen lidé, ale i naši čtyřnozí mazlíčci. Vy, co máte doma kočičí parťáky, víte, jak jí předcházet, jak ji u chlupáče rozpoznat a jak mu podat první pomoc?
Běh nás udržuje v dobré fyzické i psychické kondici. Stejně tak naše psí mazlíčky. Jak se naučit běhat společně se psem? Při canicrossu, jak se běhu se psem také jinak říká, pomáhá pes svou silou běžci v běhu. Jaká je k tomu potřeba výbava a co byste...
To, že je Bohumil Hrabal úzce spjatý s Kerskem, je celkem známý fakt. Věděli jste ale, že byl obrovským milovníkem koček a dodnes tu, podle místních, najdete potomky Hrabalových koček?
Jak se zachovat v případě, že vašemu psovi během procházky něco stane? A jak mu poskytnout první pomoc? Co by mělo být základním minimem v psí lékárničce? Jak na drobná poranění, otravu nebo alergickou reakci? Svoje tipy vám prozradí v dalším díle...
Kočky hrají v životě mnohých z nás důležitou roli. Jsou nám rovnocennými společníky, utěšují nás, rozesmívají a sdílejí s námi i nejrůznější všední okamžiky. Už po tisíce let jsou nám společníky i pomocníky. Svůj svátek si tedy jistě zaslouží.
Toto vzácné plemeno se velmi podobá svým předkům - Shar-Pei. Jsou to vlastně jeho zmenšeniny s pár odchylkami v povaze. Ačkoli je jejich výchova složitější, jsou to výborní rodinní společníci.
Psí apetit nezná mezí. A tak není neobvyklé, že pes spořádá kus klacku, se kterým si ještě před chvíli hrál, nebo se prostě jen “pase” na louce během procházky. Někdy to mohou odnést i vaše domácí květiny. Jaké rostliny ale pro psa mohou být nebezpečné...