Spousta z nás má esenciální oleje v oblibě, ať už jen kvůli vůni, nebo jejich léčivým účinkům. Aromalampu či difuzér má doma každý druhý. Víte ale, jaké účinky mají tyto vonné látky na vaše kočky, a že jim mohou vážně uškodit?
Pokud chceme éterické oleje (EO) používat zodpovědně, měli bychom si předem zjistit bezpečnost jejich užití. Kočky jsou součástí naší rodiny, a proto bychom na ně neměli zapomínat ani jako na součást našeho životního prostředí. Esenciální oleje mohou při špatném používání uškodit nejen nám lidem, ale také - a dokonce o dost více - kočkám, které jsou k nim daleko náchylnější. Jsme přeci jen jejich strážci a pečovatelé, proto je na nás, abychom jim zajistili zdravé prostředí k životu, což se zdaleka netýká jen kvalitní stravy či dostatku pozornosti.
Důvodem, proč kočkám éterické oleje vadí, je skutečnost, že postrádají enzymy, které tyto oleje rozkládají. Jde zejména o důležitý enzym zodpovědný za detoxikaci jater glukuronosyltransferázu. Jejich játra a ledviny tak nedokážou určité látky EO syntetizovat. Díky omezenému metabolismu je proto použití aromaterapie u koček velmi omezené. Vystavení kočky esenciálním olejům pak může způsobit toxickou reakci viditelnou i na krevních testech. Může také dojít k otravě, těžkému poškození jater, ledvin, nebo neurotoxickému působení.
Nepleťte se. Jen proto, že jsou esenciální oleje přírodními složkami, nedělá to z nich zdravé nebo dokonce automaticky prospěšné látky. Bezpečnost použití každého éterického oleje je založena na obsažených biochemických složkách a stejně tak se liší i toxické reakce na něj. Navíc zvířecí aromaterapie se od té lidské liší a má vlastní bezpečnostní opatření. Mezi pro kočky toxické EO patří citron a tea tree, mentol a eukalyptus je považován za škodlivý (hrozí poškození jater). Mezi nejběžnější potenciálně škodlivé EO patří i borovice, bříza, máta, skořice, hřebíček, citrusy, tymián, oregano, levandule nebo ylang ylang. Riziko samozřejmě souvisí taktéž s kvalitou oleje, koncentrací a způsobem kontaktu.
Jaké mohou být symptomy toxické reakce na tyto látky? Všimnout si můžete jedné nebo více z následujících reakcí a nemusí se vyskytnout neprodleně po kontaktu:
Vyhněte se proto jakéhokoli vnitřního užití EO kočkou. Pozor i například na olizování vašich rukou po jeho použití. Stejně tak i kontaktu s kůží (platí i pro používání v čistících prostředcích např. na podlahy, kde hrozí kontaminace kůže i vnitřní užití následným olizováním tlapek). Váš kočičí mazel by neměl být ani v místnosti s difuzérem, jelikož se tak váš kočičí přítel dostává do styku s chemickými složkami silic (nejenže je vdechuje, ale ulpívají i na kůži/srsti). Případně, pokud i přesto chcete difuzér za přítomnosti kočky použít, měla by být místnost dobře větraná a kočka by měla mít možnost ji opustit. Lepší volbou je ovšem osobní difuzér, aromaterapeutické šperky nebo místní aplikace pro vlastní potřebu.
A nemyslete si, že kočka opustí vždy místnost sama, pokud by jí vůně vadila. Může ji zrovna zajímat aktuální dění v místnosti, může zkoumat nový pach, může ji zaujmout světlo difuzéru nebo vycházející pára z něj atd.
Dobrou zprávou je, že existuje několik alternativ k esenciálním olejům, které můžete omezeně používat i ve společnosti svých kočičích parťáků. Patří mezi ně květinové vody (hydrosoly známé také jako hydroláty) a bachovy esence. Hydrosoly jsou naproti éterickým olejům rozpustné ve vodě a lze je u koček použít (zředěné) i k ošetření malých povrchových ran, jako je absces, zánět nebo svědění. K tomu se hodí hydrosol levandulový, heřmánkový nebo měsíčkový. Doporučuje se k tomu roztok zředěný s vodou 1:7.
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.
