Spousta z nás má esenciální oleje v oblibě, ať už jen kvůli vůni, nebo jejich léčivým účinkům. Aromalampu či difuzér má doma každý druhý. Víte ale, jaké účinky mají tyto vonné látky na vaše kočky, a že jim mohou vážně uškodit?
Pokud chceme éterické oleje (EO) používat zodpovědně, měli bychom si předem zjistit bezpečnost jejich užití. Kočky jsou součástí naší rodiny, a proto bychom na ně neměli zapomínat ani jako na součást našeho životního prostředí. Esenciální oleje mohou při špatném používání uškodit nejen nám lidem, ale také - a dokonce o dost více - kočkám, které jsou k nim daleko náchylnější. Jsme přeci jen jejich strážci a pečovatelé, proto je na nás, abychom jim zajistili zdravé prostředí k životu, což se zdaleka netýká jen kvalitní stravy či dostatku pozornosti.
Důvodem, proč kočkám éterické oleje vadí, je skutečnost, že postrádají enzymy, které tyto oleje rozkládají. Jde zejména o důležitý enzym zodpovědný za detoxikaci jater glukuronosyltransferázu. Jejich játra a ledviny tak nedokážou určité látky EO syntetizovat. Díky omezenému metabolismu je proto použití aromaterapie u koček velmi omezené. Vystavení kočky esenciálním olejům pak může způsobit toxickou reakci viditelnou i na krevních testech. Může také dojít k otravě, těžkému poškození jater, ledvin, nebo neurotoxickému působení.
Nepleťte se. Jen proto, že jsou esenciální oleje přírodními složkami, nedělá to z nich zdravé nebo dokonce automaticky prospěšné látky. Bezpečnost použití každého éterického oleje je založena na obsažených biochemických složkách a stejně tak se liší i toxické reakce na něj. Navíc zvířecí aromaterapie se od té lidské liší a má vlastní bezpečnostní opatření. Mezi pro kočky toxické EO patří citron a tea tree, mentol a eukalyptus je považován za škodlivý (hrozí poškození jater). Mezi nejběžnější potenciálně škodlivé EO patří i borovice, bříza, máta, skořice, hřebíček, citrusy, tymián, oregano, levandule nebo ylang ylang. Riziko samozřejmě souvisí taktéž s kvalitou oleje, koncentrací a způsobem kontaktu.
Jaké mohou být symptomy toxické reakce na tyto látky? Všimnout si můžete jedné nebo více z následujících reakcí a nemusí se vyskytnout neprodleně po kontaktu:
Vyhněte se proto jakéhokoli vnitřního užití EO kočkou. Pozor i například na olizování vašich rukou po jeho použití. Stejně tak i kontaktu s kůží (platí i pro používání v čistících prostředcích např. na podlahy, kde hrozí kontaminace kůže i vnitřní užití následným olizováním tlapek). Váš kočičí mazel by neměl být ani v místnosti s difuzérem, jelikož se tak váš kočičí přítel dostává do styku s chemickými složkami silic (nejenže je vdechuje, ale ulpívají i na kůži/srsti). Případně, pokud i přesto chcete difuzér za přítomnosti kočky použít, měla by být místnost dobře větraná a kočka by měla mít možnost ji opustit. Lepší volbou je ovšem osobní difuzér, aromaterapeutické šperky nebo místní aplikace pro vlastní potřebu.
A nemyslete si, že kočka opustí vždy místnost sama, pokud by jí vůně vadila. Může ji zrovna zajímat aktuální dění v místnosti, může zkoumat nový pach, může ji zaujmout světlo difuzéru nebo vycházející pára z něj atd.
Dobrou zprávou je, že existuje několik alternativ k esenciálním olejům, které můžete omezeně používat i ve společnosti svých kočičích parťáků. Patří mezi ně květinové vody (hydrosoly známé také jako hydroláty) a bachovy esence. Hydrosoly jsou naproti éterickým olejům rozpustné ve vodě a lze je u koček použít (zředěné) i k ošetření malých povrchových ran, jako je absces, zánět nebo svědění. K tomu se hodí hydrosol levandulový, heřmánkový nebo měsíčkový. Doporučuje se k tomu roztok zředěný s vodou 1:7.
Hlodavci slouží jako zdroj potravy pro velkou část venkovních koček. Ty jsou na své úlovky právem pyšné a nezřídka se svou kořistí chlubí – přinášejí nám ji často ukázat i živou. Jaká rizika s sebou ale nese mrtvá či zraněná myš?...
Darovat štěně nebo kotě je krásné, ALE…
Chtěli byste zvířátko pro radost, ale nemáte čas a peníze na kvalitní péči o psa nebo kočku? Nebojte se být originální a pořiďte si tarbíka!
Odborníci na tuto problematiku potvrzují, že dlouhodobý vztah se zvířaty doprovází pozitivní psychologické a fyziologické vztahy, které zlepšují celkové zdraví člověka a tím kvalitu jeho života.
V návaznosti na články Jak rozumět etiketě krmiv a Jak se vyznat v surovinách použitých v krmivu vám tentokrát stručně přiblížím požadavky kladené na uvádění živin obsažených v krmivu.
Před časem jsem pro vás napsala článek o tom, že lovecký výcvik není nutně jen záležitostí myslivců, pak jsem se za vás zeptala Ireny Schneiderové, jaké to je být lovec začátečník, a teď přišel čas vyzpovídat skutečnou profesionálku – Silvii...
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...
