Proč jsou ochranné sítě stejně důležité v přízemí jako v desátém patře
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Sice jsem u stolu seděla jediná, kdo tuto myšlenku nepodpořil, ale také jediná, kdo měl doma kočku a věděl, o čem mluví. Kotě se vychovat dá a v případě těch našich dvou to bylo dokonce snazší, než s Kulajdou. Neučili jsme je žádné povely, neumí přiběhnout na zavolání ani vám nepřinesou hračku, ale to přeci neznamená, že jsou nevychované. Kočka je svobodomyslná bytost. Její soužití s člověkem je založené na něčem jiném než na poslušnosti, ale má jiné výhody. Je totiž samostatný tvor dost chytrý na to, aby velmi rychle zjistil, jak si zařídit co nejpohodlnější život s minimem námahy. Vaše nespokojenost s jejím chováním a následné nepříjemné výlevy na její adresu – to je v jejích očích námaha. Abyste dosáhli spokojeného soužití, stačí vám držet se tří stěžejních pravidel:
1) Nechte to na rodičích
Kotě by mělo zůstat s matkou dost dlouho, aby se naučilo chodit na bedýnku a chovat se slušně v bytě (lovit se naučí samo, nebojte). Když si ho přivezete domů, stačí do jeho bedýnky nasypat kousek steliva přímo ze záchoda, na který se naučilo chodit, když ještě žilo s mámou. Je důležité, aby cítilo matčin pach, takže nestačí jen odsypat nepoužitý písek. Díky známému odéru začne automaticky chodit tam, kam chcete, a nikdy vám neudělá neplechu jinde. S výjimkou nevykastrovaných kocourů v pubertě, kteří neváhají nechat pro vás překvapení v krabici s pracím práškem, jako to jednou udělal náš Čardáš. To byl asi jediný problém, který jsme s ním měli. Narodil se totiž naší kočce a ta ho vychovala v podstatě místo nás – další velká výhoda.
2) Žádné fyzické tresty
Jednou plácnete kočku přes zadek a máte ji na hezkých pár dní uraženou a odmítající spolupracovat. Ve většině případů bohatě stačí ji okřiknout, zatleskat, zadupat nebo jí jiným nepříjemným zvukem zkazit den. Na rozdíl od psů to u naší Racy stačilo udělat jen párkrát a hned si zapamatovala, že na záclony se neleze, do kytek se neseká a boty na podpatku nemají sloužit jako klouzačka pro kus syrového kuřecího (její oblíbená hra spočívala ve vhození kusu masa do lodičky a kutálení s ním sem a tam). Když ale kočka provede něco opravdu výjimečně špatného, chyťte ji za kůži za krkem a odneste ji do pelechu. Na rozdíl od psů to kočkám nijak neublíží, jen je to uklidní. Navíc si pamatuje, že to samé dělávala její máma, takže se neurazí na celý týden ;)
3) Zjistěte, co má nejradši
Tak například naše Racy na jídlo moc není, celý život drží jakousi záhadnou dietu, kterou si sama zvolila a která jí už 14 let vyloženě svědčí. Jediné, co vážně miluje, je sušené maso pro kočky. Malý kousek téhle pochoutky už nejednou pomohl dostat Racy tam, kde jsme ji chtěli mít. S Čardášem to ale máme těžší, protože moje maminka mu podlehla. Rozmazluje ho vykrmováním a je velmi těžké se mu zavděčit, když má dobrot až až. Vy podlehnout nesmíte. Tím si totiž přivřete vrátka ke staré dobré manipulaci a i k naučení nějakého toho povelu. Moje kamarádka řešila problém škrábání futer ode dveří. Pokaždé, když s tím její kočka Beruška začala, vzala ji, odnesla na škrabadlo a odměnila kočičím pamlskem. Svou oblíbenou klobásu dostávala Beruška jen na škrabadle. Dnes stačí stoupnout nad škrabadlo, zaluskat prsty a Beruška si přijde zatnout drápky i bez pamlsku.
Trvá skutečně jen chvíli, než se s vaší kočkou sehrajete. Až dospěje, nebude vám dělat žádné potíže. Nemusíte ji venčit a můžete ji bez výčitek nechat přes víkend doma (ta naše si dokonce dovede vyšetřit jídlo na oba dva dny, nezhltne vše naráz). Navíc není na člověku tak závislá jako pes, takže vám dopřeje mnohem více svobody. Jen se holt musíte smířit s tím, že tu svobodu dopřává i sobě :)
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.