Psi jsou neodmyslitelnou součástí našich životů. Jak to ale udělat, když je vaším snem vyrazit na plachetnici kolem světa nebo jakékoliv jiné dobrodružství? Vezměte svého psího chlupáče s sebou. Na co při přípravách na vzdálenou cestu - ať vás zavede kamkoliv - nezapomenout?
Cestování do vzdálených koutů světa se dnes stalo naprosto běžnou věcí. Mnoho z nás rádo objevuje nepoznané a vydává se na druhý konec planety zdolávat vrcholy, sjíždět řeky, brázdit divoké lesy, plachtit na mořích a oceánech a mnoho dalšího. Pokud jste doposud na své výpravy brali i svého psího chlupáče, nemusí tomu být jinak ani při tomto novém dobrodružném podniku. Je jen potřeba se na něj dopředu a pořádně připravit. Základem je zjistit si všechny potřebné informace, aby byla cesta pro zvíře bezpečná. Pak už vám nic nebrání vyrazit.
O přípravě ví své i Chester a Awa - pár, který se proslavil plavbou na katamaránech se svými domácími mazlíčky. Vyřízení všech povolení kolem plavby se zvířaty jim prý zabralo více času a papírování než vše ostatní související s oceánskou výpravou. Je proto potřeba byrokracii ani v tomto případě nepodcenit a začít ji řešit včas - příprava se klidně může protáhnout na několik měsíců. O tom, že každá země má jiná pravidla a je potřeba počítat i s extra výdaji za různá očkování, vyšetření a karantény, už jsem psala v předchozích článcích. Čím tedy začít?
V první řadě byste zvířeti měli nechat vystavit mezinárodní očkovací průkaz a cestovní pas. Nenechte se ovšem zmást. Pojem "pet passport" se začal používat na území Evropské unie, kde majitelé psů, koček nebo dalších domácích mazlíčků od svého veterináře mohou skutečně získat modrou cestovní knížečku. Mimo EU se tento termín v podstatě používá pro veškerou potřebnou dokumentaci.
Mně osobně se osvědčilo si připravit co nejpodrobnější itinerář. Vždy si pořídím mapu regionu, do kterého se chystáme, a pomocí lepících papírků sepisuji vše, co do jaké země budu potřeba pro psího chlupáče zajistit, příp. kterým zemím se vyhnout (červený “lepík”). Někde je vstup se zvířaty velmi přísně regulován a jejich návštěvou byste se mohli vystavit zbytečným komplikacím. Je dobré si poznačit i informace ohledně veterinární péče, rozšířených nemocí (zejména vztekliny), a uložit si do mobilu čísla na psí ambulance. S tím by vám mohl pomoci veterinář, příp. se můžete obrátit na některou z mezinárodních asociací, které tyto informace shromažďují.
Největší část mého batohu vždycky tvoří lékárnička. Ani na cestě se psem by to nemělo být jinak, naopak ještě přibudou léky pro vašeho čtyřnohého parťáka. Stejně by to mělo být i se speciálním vybavením, pokud takové budete potřebovat. Ať už jde o outdoorové oblečení, vesty apod. Vše byste v podstatě měli pořídit dvakrát - jednou pro vás a jednou pro psího kumpána. Nespoléhejte raději na to, že v zemích, které plánujete na cestě “dobít”, bude stejná nabídka jako u nás. Pet shopy se po světě výrazně liší, a to často podle toho, jaké postavení domácí mazlíčci v dané zemi mají a jak se k nim přistupuje. To také souvisí zejména s dostupností kvalitního krmiva.
V neposlední řadě je dobré si připravit i krizové scénáře. Zní to možná negativně přemýšlet o katastrofách, ale zde přísloví “lepší být připraven než zaskočen” platí dvojnásob. Může vám i vašemu chlupáči totiž zachránit život. Je dobré si de facto celou výpravu projít a zamyslet se nad vším, co by se mohlo stát - od úrazu, přírodní katastrofy... Berte v potaz i to, jak váš pes reaguje na nenadálé situace, ale i na velký hluk, ruch apod. Je také dobré se připravit na situace, kdy nevíte, jak váš chlupáč zareaguje. Třeba až poprvé uvidí delfíny nebo slony :).
Určitě se nejedná o vyčerpávající výčet, jde spíše o pár praktických tipů, které se nám za pár let cestování se psem po světě osvědčily. Jaké jsou vaše zkušenosti s cestováním se psy? Napadá vás ještě nějaký praktický tip, na co se dopředu připravit?
Podzim je tu v celé své kráse. Vyrazte se svým psím chlupáčem ven a užijte si ho. A pokud jste na vlastní kůži a kožich ještě nezkoušeli dogtrekking, canicross nebo třeba mushing a jeho různé sezónní podoby, vřele tyto sporty doporučuju i nesportovním...
Dny se ochlazují a je na čase začít naše venkovní chlupáče připravovat na zimu. Všechny kočky (ať už žijí venku, nebo tam jen chodí na vycházky) potřebují v tomto období naši zvýšenou pozornost.
S africkým Somálskem kupodivu nemá toto plemeno nic společného. Milovníky koček po celém světě přitahuje především jeho divoký vzhled a povaha výrazně zaměřená na člověka.
Již tento čtvrtek, 4.10.2018, celý svět oslaví Mezinárodní den zvířat. Svátek nám má připomínat, že zvířata jsou důležitou a neodmyslitelnou součástí našeho života. V posledních letech má také upozornit na potřebu zlepšení jejich práv a životních...
I když má kernteriér proslulé sebevědomí teriérů, je velmi přizpůsobivý a patří mezi ty poslušnější. Bývá skvělým společníkem a výborně poslouží i jako hlídač. Spokojený ovšem bude jen s dostatkem pozornosti a pohybu.
Malá psí plemena se v lecčems liší od těch velkých. Pokud chceme mít svého mini psíka zdravého a prosperujícího, musíme zohlednit jeho speciální potřeby i při výběru krmiva.
Každý zbožňuje štěňata. Kdo by je nemiloval, že? Jsou roztomilá, hravá a plná energie. Velmi často ale přehlížíme smutný fakt, že útulky jsou plné starších psích chlupáčů, kteří stejně tak jako ty malé psí kuličky čekají na svůj nový domov a pána,...
Máte také své psí hrdiny? Tím mým je bezpochyby pes Artur, jehož příběh mě nedávno naprosto dojal. Artur musel urazit 430 mil, aby našel nový lepší domov. V Ekvádoru, odkud původně pochází, narazil na Mikaela Lindorda, který ještě tou dobou netušil, že...
Letos připadá Mezinárodní den králíků na 22. 9. Nezapomeňte na své ušáky a pořádně to s nimi oslavte! A pozor, svátek není jen oslavou domácích králíků, ale slouží i jako upozornění na špatné životní podmínky chlupáčků.
Jaká strava by mohla být pro psy (i kočky) přirozenější než syrové maso. Není to ale tak jednoduché, jak se může zdát. I přirozená strava musí být bohatá a vyvážená.
Když se vám psí mazlík otráví, rychlé a vhodně zvolené kroky mu mohou zachránit život. Víte, čím vším se může otrávit? Jak otravu vlastně poznat a co dělat?