Cvičení jógy se psem neboli doga (odvozené od anglického slova “dog”) se stala populární především ve Spojených státech amerických, u nás se zatím tolik neprosadila. V čem spočívá a jaké jsou podle odborníků přínosy tohoto sportu?
Někteří instruktoři jógy se rozhodli, že svým studentům začnou nabízet kurzy otevřené i pro jejich domácí mazlíčky. Tento trend začal přibližně deset patnáct let zpátky v Severní Americe. Základní myšlenkou dogy je, podobně jako u jógy s dětmi, že společným cvičením jógových technik prohloubíte váš vzájemný vztah. Jóga podle těchto praktiků působí na psy stejně blahodárně jako na nás a dokonce prý u nich pomáhá zmírňovat agresivitu.
Podle Suzi Teitelmanové, instruktorky z Floridy, která s těmito kurzy začala jako jedna z prvních, při cvičení dochází k přenosu pozitivních vibrací z člověka na psa. Pes si tak sice neuvědomuje, že by byl součástí cvičení, ale díky empatii a napojení na svého páníčka z cvičení také profituje. Ani mezi jogíny, ani mezi veterináři ale obecně nepanuje 100% shoda ohledně jógového prožitku u psa. Je podle nich těžké odhadnout, jak na ně vlastně samotné cvičení působí. Důležité je, aby dvojice vzájemně spolupracovala.
A jak to vlastně funguje? Sami jógoví instruktoři se shodují, že majitel psího chlupáče hned nemusí spěchat na hodinu jógy se psem, ale může se pokusit integrovat některé jógové prvky do každodenního života např. během procházek. Stejně tak je možné trénovat doma. Prvním krokem může být jen to, že rozložíte podložku a psa na ni pozvete. Můžete začít předvádět vaše oblíbené jógové sestavy a pozorovat, jak na vaše cvičení bude čtyřnohý přítel reagovat.
Ve většině případů pejskovi zvědavost nedá a sám za vámi přijde. To je nejlepší okamžik psa do cvičení zapojit. Psího chlupáče můžete využít např. pro protažení. Menší psíky je možné např. zvednout při cvičení pozice bojovníka. Podle cvičitelů to napomáhá rovnováze a celkovému posílení středového svalstva, které je při józe klíčové. Existují cviky přímo upravené na míru psím jogínům, psa můžete pomoci protahovat tím, že hýbete částmi jeho těla. Toto ale doporučuji buď praktikovat až po absolvování nějaké lekce, nebo alespoň zhlédnutí nějakého videa, abyste pejskovi neublížili.
Pokud se bude pes bránit, nenuťte jej do toho. Cvičení má být příjemné vám oběma, pokračujte jen v tom, do čeho se pes zapojuje sám od sebe a baví ho to. Mohou to být např. jen odpočinkové pozice jako pozice dítěte, kdy si na vašeho psího chlupáče můžete jemně položit čelo, příp. si pes může lehnout podél jednoho z vašich boků. Společně pak relaxujte. Důležitý je kontakt, dotýkejte se psa, přenášíte tím na něj vaši energii a lásku. Využijte také okamžiků, kdy se pes protahuje a přirozeně tak vlastně předvádí některé z jógových pozic :). Přidejte se k němu a klidně ho napodobte.
U nás je jógové cvičení se psem zatím jen v začátcích. Náš psí chlupáč na něj reaguje spíše jako na součást hraní, ale i to je vlastně perfektní. A společně si to neskutečně užíváme. Jaké jsou vaše zážitky, máte s dogou nějaké zkušenosti?
FOTO: Rover.com
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
