Adopce psího seniora: I naši starší psí přátelé potřebují domov a lásku

Každý zbožňuje štěňata. Kdo by je nemiloval, že? Jsou roztomilá, hravá a plná energie. Velmi často ale přehlížíme smutný fakt, že útulky jsou plné starších psích chlupáčů, kteří stejně tak jako ty malé psí kuličky čekají na svůj nový domov a pána, kterému by mohli být věrnými parťáky.

Adopce psího seniora může takovému pejskovi zachránit život. I oni potřebují stabilní zázemí a lásku, které jim i ten nejlepší útulek bohužel nikdy v plné míře nemůže poskytnout. Přesto většina lidí, kteří uvažují o adopci, se automaticky poohlíží po štěněti nebo alespoň mladém psovi.

Se psími seniory intuitivně spojujeme celou řadu předsudků. Bojíme se náročnější péče i toho, že bychom se po krátké době museli opět loučit. Přesto jsou útulky plné zdravých a aktivních psích seniorů (podle řady veterinářů mluvíme o pejskovi jako o seniorovi od pátého až sedmého roku věku - samozřejmě záleží na velikosti).

Úplně stejně jsem to měla já, když jsem poprvé adoptovala pejska z útulku. Vybrala jsem si štěně. Teď přemýšlím, že bych udělala dobrý skutek a rozšířila smečku.

Pokusila jsem se proto sepsat několik výhod, proč se vyplatí adoptovat staršího psa. Většina zkušeností s adopcí starších pejsků totiž potvrzuje, že vám budou úplně stejně skvělými domácími mazlíky a parťáky jako pejsci mladší.

Starší psi nejsou nezbytně "problémovými", jak si mnozí myslí. Může jít o pejsky, které odložil majitel, který nebyl z mnoha různých důvodů (změna zdravotního stavu nebo obecně životních podmínek, nový přírůstek do rodiny, alergie některého z členů v domácnosti, ale i prostá nezkušenost apod.) schopný si jej ponechat.
Starší psi obvykle znají základní povely. Vy tak ušetříte čas i energii, které byste jinak museli věnovat výcviku štěněte nebo mladého psa. Zároveň ale neplatí rčení “starého psa novým kouskům nenaučíš”. Pokud je pejsek v dobré psychické i fyzické kondici, je schopný učit se celý život.
Starší psi jsou obecně mnohem klidnější. Jsou skvělí k dětem. Nemají zuby ostré jako jehličky, které mívají štěňata, nebudou vás budit uprostřed noci, že chtějí balonek nebo čůrat a nebudou vám okusovat nábytek.
Starší psi jsou věrní a oddaní parťáci do pohody i nepohody. Sami už si zažili své a jen tak je něco nerozhodí. Můžete s nimi jít na procházku i bez vodítka. Budou si vás hlídat a jen tak si někam neodběhnou.
Přijetím staršího pejska do rodiny mu neposkytujete jen lepší život, v některých případech jej můžete také ušetřit před možným předčasným utracením. I když toto je opravdu extrémní příklad a spíše známý ze zahraničí než z Česka.

Určitě je zde i řada nevýhod, o kterých se asi nemusím rozepisovat. Ale o tom dnešní článek nebyl. Všichni, kteří někdy pejska měli, vědí, že psí stáří není jednoduché, stejně jako to lidské. Přesto každý krásný okamžik se psím parťákem jistě bude stát za to.

Máte takovou nějakou zkušenost s adopcí psího seniora? Jaké další důvody pro osvojení staršího pejska vás napadají?