Máte také své psí hrdiny? Tím mým je bezpochyby pes Artur, jehož příběh mě nedávno naprosto dojal. Artur musel urazit 430 mil, aby našel nový lepší domov. V Ekvádoru, odkud původně pochází, narazil na Mikaela Lindorda, který ještě tou dobou netušil, že se brzo stane Arturovým novým páníčkem. Mikael se tehdy ve Střední Americe účastnil jednoho z nejextremnějších adrenalinových závodů světa.
Tým švédských atletů, z nichž jedním je i Mikael Lindord, se pravidelně vydává poměřit své síly s ostatními dobrodruhy na jeden z nejnáročnějších závodů světa - the Adventure Racing World Championship. Když se Mikael se svými přáteli uprostřed amazonského pralesa, kde se závod odehrává, zastavili, aby se posilnili na další část treku, připojil se k nim nenápadný psí chlupáč.
Mikael se nad psím stvořením, které podle jeho slov vypadalo dost zbídačeně, slitoval a rozdělil se s ním o část svých zásob. Od té doby se už švédský tým pejska nezbavil :). Artur se nenechal odradit ani tím, co jej na cestě se závodníky amazonskou divočinou čekalo. Ti se prý báli především o jeho bezpečnost. Přeci jen organizátoři se psími účastníky při plánování trasy nepočítali a závodníky varovali, ať si to raději rozmyslí.
Adventure Racing, což bychom do češtiny mohli volně přeložit jako adrenalinové závodění, jsou druhem extrémního sportu, který kombinuje horolezectví, pěší turistiku, jízdu na horském kole a kajaku. To vše se odehrává během několika dní. Světové šampionáty, které se konají pravidelně v Ekvádoru, pokrývají tři geograficky odlišné regiony - Andy, Pacifik a Amazonský prales. Artur se se závodníky do jednotlivých úkolů vrhal bez zaváhání, plaval s nimi vedle kajaků, brodil se bahnem, šplhal do strmých kopců.
V jeden okamžik se závodníci rozhodli, že už Artura nemohou vzít dále. Nechali mu na břehu obsah dvou konzerv a vydali se na řeku. Artur se ale za nimi rozeběhl a začal plavat. Když to Mikael viděl, nevydržel to a psa vytáhl k sobě na kajak. Sklidil obrovské ovace od všech přihlížejících fanoušků. Od té doby bylo rozhodnuto a Artur se stal plnohodnotným pátým členem týmu a spolu se Švédy extrémní závod dokončil.
Nezdolný psí chlupáč si absolvováním 430 mil dlouhého treku vysloužil titul nejextrémnějšího psího závodníka světa. Alespoň v očích švédského týmu. Jeho výkon udělal na Mikaela takový dojem, že se rozhodl jej adoptovat a převézt do Švédska. Aby Mikael ekvádorského nalezence mohl do své země přestěhovat, musel požádat švédské ministerstvo zemědělství o výjimku. To jeho přání nakonec vyhovělo.
Pro Artura se tak šťastně uzavřela jedna kapitola života a započala se zcela nová. Ochutnávku z toho, jak celý tým nadšení z Arturovy adopce prožíval, najdete na fun page švédských atletů, kteří si říkají Team Peak Performance.
Příběh se odehrál v roce 2014.
A jaký zvláštní psí příběh zaujal v poslední době vás?
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
