Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno nás trochu probralo k životu, celé dopoledne bylo velmi studené, do všech se brzy dala zima, ale fandění nás naštěstí dostalo do varu.
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno nás trochu probralo k životu, celé dopoledne bylo velmi studené, do všech se brzy dala zima, ale fandění nás naštěstí dostalo do varu.
Míša nastupovala na plac ve druhé dvojici první skupiny poslušností v 6.54, a protože má startovní číslo 4, tedy sudé číslo, šla jako první na dlouhodobé odložení. Výkon Jaguára měl tři zjevná pochybení, a to odložení vestoje z pohybu, kdy udělal nejdříve pár váhavých kroků, a pak i dokonce kus popošel. Při aportech dvakrát méně ochotně pustil činku. Při vysílačce pak v cca třetině zpomalil, rozhlédl se a pak běžel dál. Celkově 85 bodů, je to už všemi závody mazaný profík, tak už bohužel ví, že to může zkusit – a tak to taky zkusil…
Chvíli po Míše, v8.23, měl Víťa Holan obranu. Fantasia udělala vše, jak měla, pracovala s chutí a měla moc pěkné zákusy, ale rozhodčí jí vytkl přestávky při vyštěkání, pozornost při dohlídání a pár dalších detailů – to vše za 90 bodů, s ostatními jsme se shodli, že měla mít tak o bodík, dva více. Ale přesto skvělý výsledek.
Kdo však přítomné na stadionu naprosto nadchnul, byla Pavla Kodrlová, která zachránila švédské organizátory doslova za pět minut dvanáct. Že mají v některých věcech trochu chaos, už jsem si všimla, ale že začnou řešit rezervního psa pro chybějící startovní číslo, o kterém vědí od začátku mistrovství, v noci před tím, než má jít ono startovní číslo na plac, tak to mi nepřijde úplně v pořádku. Nicméně to dobře dopadlo, Pavla a její BOM Escobar Red Vixen situaci nejen zachránili, ale vystřihli poslušnost kvality mistrovství světa a vysloužili si uznalou pochvalu a poděkování rozhodčího.
Martin Plecháček nastupoval na poslušnost v 11.22, a to asi za největší účasti diváků na stadionu. Musím na tomto místě přiznat, že jsem zklamaná z nízké návštěvnosti, ve všední dny byly tribuny skoro prázdné, na sedačkách poskakovaly maximálně tak kafky a sem tam se naparoval havran. Fanouška mimo členy výprav byste tam hledali jen těžko. Dnes konečně pár lidí dorazilo, a Martin jim s Antraxem předvedli téměř bezchybnou poslušnost, které byly odečteny bodíky za neklid a jednou zaujetí pozice těsně před povelem psovoda. I tak je ale 94 bodů nádherných!
Dnešní den měl své super finále večer, kdy Petr Foltyn s Auzzym Ostraryka vybojovali na poslušnosti famózních 96 bodů, což je nejlepší výsledek týmu. Moc mu to přeju a nemůžu se ubránit pocitu lítosti ze včerejších stop, Petr by měl jinak s Auzzym asi úplně jiné umístění, než které bude mít.
Ani Jirku Čejku a jeho Junkera nevyzvedne jeho dnešních 94 bodů za skvělou poslušnost na místa vítězů, ale byl to hezký sportovní výkon a pro tým jsou to bezvadné body. Z mého pohledu byla poslušnost moc hezká, možná bych zvolila na místě psovoda svižnější tempo, aby měl výkon ještě líbivější efekt, ale to je jen můj dojem.
Dnešek byl pro všechny náročný, jsme už unavení, neodpočatí a začínají nám chybět vlastní postele. Nicméně já osobně budu postrádat i celý český tým, sešli jsme se pohodová parta lidí a za celou dobu s nikým nenastal jediný problém. Je ještě čas na bilancování, ale je nám tu spolu fajn – doufám, že to tak vnímají i ostatní.
Zítřek rozhodne – je cca pět lidí, kteří mohou ohrozit Martina. Také jako tým máme určité šance, ale necháme se překvapit. Ráno nás zejména ještě čeká obrana Péti Foltyna v 7.43 a Jirky Čejky v 8.33. A pak už jen budeme čekat a okusovat si nehty nervozitou, jak to komu dopadne…
A pak už ve 22.45 Trelleborg, trajekt společnosti Stena Line a noční plavba do německého Rostocku. Zítra proto tedy už článek nebude, až po víkendu poslední jeden, ale výsledky samozřejmě budu posílat, ať jste v obraze :-)
Draha Mašková, vyčerpaná vedoucí týmu :-)
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
