Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno nás trochu probralo k životu, celé dopoledne bylo velmi studené, do všech se brzy dala zima, ale fandění nás naštěstí dostalo do varu.
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno nás trochu probralo k životu, celé dopoledne bylo velmi studené, do všech se brzy dala zima, ale fandění nás naštěstí dostalo do varu.
Míša nastupovala na plac ve druhé dvojici první skupiny poslušností v 6.54, a protože má startovní číslo 4, tedy sudé číslo, šla jako první na dlouhodobé odložení. Výkon Jaguára měl tři zjevná pochybení, a to odložení vestoje z pohybu, kdy udělal nejdříve pár váhavých kroků, a pak i dokonce kus popošel. Při aportech dvakrát méně ochotně pustil činku. Při vysílačce pak v cca třetině zpomalil, rozhlédl se a pak běžel dál. Celkově 85 bodů, je to už všemi závody mazaný profík, tak už bohužel ví, že to může zkusit – a tak to taky zkusil…
Chvíli po Míše, v8.23, měl Víťa Holan obranu. Fantasia udělala vše, jak měla, pracovala s chutí a měla moc pěkné zákusy, ale rozhodčí jí vytkl přestávky při vyštěkání, pozornost při dohlídání a pár dalších detailů – to vše za 90 bodů, s ostatními jsme se shodli, že měla mít tak o bodík, dva více. Ale přesto skvělý výsledek.
Kdo však přítomné na stadionu naprosto nadchnul, byla Pavla Kodrlová, která zachránila švédské organizátory doslova za pět minut dvanáct. Že mají v některých věcech trochu chaos, už jsem si všimla, ale že začnou řešit rezervního psa pro chybějící startovní číslo, o kterém vědí od začátku mistrovství, v noci před tím, než má jít ono startovní číslo na plac, tak to mi nepřijde úplně v pořádku. Nicméně to dobře dopadlo, Pavla a její BOM Escobar Red Vixen situaci nejen zachránili, ale vystřihli poslušnost kvality mistrovství světa a vysloužili si uznalou pochvalu a poděkování rozhodčího.
Martin Plecháček nastupoval na poslušnost v 11.22, a to asi za největší účasti diváků na stadionu. Musím na tomto místě přiznat, že jsem zklamaná z nízké návštěvnosti, ve všední dny byly tribuny skoro prázdné, na sedačkách poskakovaly maximálně tak kafky a sem tam se naparoval havran. Fanouška mimo členy výprav byste tam hledali jen těžko. Dnes konečně pár lidí dorazilo, a Martin jim s Antraxem předvedli téměř bezchybnou poslušnost, které byly odečteny bodíky za neklid a jednou zaujetí pozice těsně před povelem psovoda. I tak je ale 94 bodů nádherných!
Dnešní den měl své super finále večer, kdy Petr Foltyn s Auzzym Ostraryka vybojovali na poslušnosti famózních 96 bodů, což je nejlepší výsledek týmu. Moc mu to přeju a nemůžu se ubránit pocitu lítosti ze včerejších stop, Petr by měl jinak s Auzzym asi úplně jiné umístění, než které bude mít.
Ani Jirku Čejku a jeho Junkera nevyzvedne jeho dnešních 94 bodů za skvělou poslušnost na místa vítězů, ale byl to hezký sportovní výkon a pro tým jsou to bezvadné body. Z mého pohledu byla poslušnost moc hezká, možná bych zvolila na místě psovoda svižnější tempo, aby měl výkon ještě líbivější efekt, ale to je jen můj dojem.
Dnešek byl pro všechny náročný, jsme už unavení, neodpočatí a začínají nám chybět vlastní postele. Nicméně já osobně budu postrádat i celý český tým, sešli jsme se pohodová parta lidí a za celou dobu s nikým nenastal jediný problém. Je ještě čas na bilancování, ale je nám tu spolu fajn – doufám, že to tak vnímají i ostatní.
Zítřek rozhodne – je cca pět lidí, kteří mohou ohrozit Martina. Také jako tým máme určité šance, ale necháme se překvapit. Ráno nás zejména ještě čeká obrana Péti Foltyna v 7.43 a Jirky Čejky v 8.33. A pak už jen budeme čekat a okusovat si nehty nervozitou, jak to komu dopadne…
A pak už ve 22.45 Trelleborg, trajekt společnosti Stena Line a noční plavba do německého Rostocku. Zítra proto tedy už článek nebude, až po víkendu poslední jeden, ale výsledky samozřejmě budu posílat, ať jste v obraze :-)
Draha Mašková, vyčerpaná vedoucí týmu :-)
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Není ani tak hrozné, když vám pes zmokne, jako když zůstane mokrý. Na možná rizika jsem se zeptala MVDr. Jana Šímy.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
I malí psi se dají vycvičit. Nepodceňujte je, důvěřujte jim, nebuďte úzkostliví, zkrátka jim dopřejte plnohodnotný společenský život.
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
