Někteří jsou malí, jiní velcí a další dokonce obří. Znamená ale obří pes i obří zodpovědnost? Řekněme si to na rovinu, obří plemena nejsou pro každého. Ale stejně jako naši péči potřebuje jorkšír, úplně stejnou porci lásky a zacházení potřebuje doga nebo vlkodav - v tomto ohledu tedy na velikosti nezáleží. Čím je tedy život s obry odlišný?
Nejvíc nás vždy v našich názorech ovlivňuje osobní zkušenost. Pokud ji nemáme, nebo alespoň zprostředkovanou, je pro nás hůře představitelné, jaký život s obřím psím chlupáčem asi může být. A jestli s sebou také nese více zodpovědnosti, starostí či péče. Moje odpověď zní: ano i ne. Měla jsem to štěstí, že jsme si jednoho takového obra domů kdysi pořídili, konkrétně irského vlkodava. A bylo to to nejlepší rozhodnutí, jaké jsme mohli udělat, a to bez ohledu na smutný fakt, kolika let se toto plemeno v průměru dožívá. Povahou mi někdy obří plemena připomínají spíše lidi. Jsou to velké osobnosti s neuvěřitelným vnitřním klidem. Být v jejich okolí pro mě znamená být v bezpečí. Už tím je pro mě život s obrem zásadně odlišný od toho s malým psíkem.
Pro ty, kteří milují obří plemena, je navíc nepředstavitelné, že by jejich pes nezabíral podstatnou většinu nebo ideálně celý gauč či postel :). A ačkoliv neexistuje žádná oficiální výška nebo váha pro takzvaná obří psí plemena, která by je odlišovala od ostatních “normálně” velkých psů, obřáka prostě jen tak nikdy nepřehlédnete. Všude s ním budete středem alespoň minimální pozornosti. Tu přitahuje nejen svým obřím tělem, ale jak už jsem zmiňovala, i svým obřím srdcem a dobrotou, která mu kouká z očí. Vedle vlkodavů můžeme mezi obřáky zařadit například bernardýny, mastify nebo také novofundlanďáky. Ale našli bychom určitě ještě další plemena, tento krátký výčet je spíše pro vaši představu.
Co ale tedy život s psím gigantem obnáší? Bezpochyby najdeme jak řadu pro, tak i proti. Obří plemena proto, jak už jsem zmínila, rozhodně nejsou pro každého. Velkou výhodou je pocit bezpečí, který ve vás jejich přítomnost vytváří. Vedle toho, že jsem se se svým čtyřnohým parťákem nebála jít kdykoli kamkoli v jakoukoliv denní i noční hodinu, protože jsem věděla, že budí nejen respekt, ale že mě také skutečně ochrání, tak mě na našem psisku fascinoval ten obří klid a pohoda, které z něj vyzařovaly. A protože jsem pejskař, kterého nejen baví běhat se psem po lesech, ale také se se psím chlupáčem občas pořádně pomazlit, našla jsem v našem vlkodavovi skutečného nejlepšího přítele. Ačkoli se to na první pohled možná nezdá, obří psiska jsou většinou neuvěřitelní mazlové.
Má to ale i určité nevýhody. V první řadě se může jednat o vyšší náklady, ať už na krmení, nebo na veterinu. Větší pes jednoduše víc sní. Navíc mu nemůžete dát jen tak ledajaké krmení. Aby se tělo vyvinulo správně, je potřeba růst neuspěchat a dávat štěněti obřího plemene opravdu co nejkvalitnější krmení. Náklady na veterinární péči bývají také o něco vyšší. Počítat byste měli i s tím, že se často jedná o přešlechtěná plemena, která jsou náchylnější k nejrůznějším genetickým vadám. V neposlední řadě potřebují tito psi zajistit dostatek pohybu. Taková zahrada je pro ně fajn, ale pokud nemají kilometry v tlapkách, nejsou šťastní. U nás byly na denním pořádku několikahodinnové vycházky po lese. A poté taky několikahodinový úklid, když bylo venku zrovna takzvaně pod psa.
Z tohoto úhlu pohledu bychom tak mohli říct, že je zodpovědnost o něco větší, ale možná je to spíše než zodpovědnost náročnější práce a investice. Z mého pohledu ale určitě výhodná. A taková, která se vám bezpochyby vrátí. Přesto doporučuji si předtím, než se pro pořízení takového pejska rozhodnete, pořádně si o všem popovídat s nějakým chovatelem. Možná zjistíte, že je to přesně to, co hledáte. A možná, že by vám lépe seděl menší pejsek.
A jaká je vaše zkušenost s obřími plemeny? Co na nich máte nejraději, nebo spíš preferujete menší psy?
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
