Někteří jsou malí, jiní velcí a další dokonce obří. Znamená ale obří pes i obří zodpovědnost? Řekněme si to na rovinu, obří plemena nejsou pro každého. Ale stejně jako naši péči potřebuje jorkšír, úplně stejnou porci lásky a zacházení potřebuje doga nebo vlkodav - v tomto ohledu tedy na velikosti nezáleží. Čím je tedy život s obry odlišný?
Nejvíc nás vždy v našich názorech ovlivňuje osobní zkušenost. Pokud ji nemáme, nebo alespoň zprostředkovanou, je pro nás hůře představitelné, jaký život s obřím psím chlupáčem asi může být. A jestli s sebou také nese více zodpovědnosti, starostí či péče. Moje odpověď zní: ano i ne. Měla jsem to štěstí, že jsme si jednoho takového obra domů kdysi pořídili, konkrétně irského vlkodava. A bylo to to nejlepší rozhodnutí, jaké jsme mohli udělat, a to bez ohledu na smutný fakt, kolika let se toto plemeno v průměru dožívá. Povahou mi někdy obří plemena připomínají spíše lidi. Jsou to velké osobnosti s neuvěřitelným vnitřním klidem. Být v jejich okolí pro mě znamená být v bezpečí. Už tím je pro mě život s obrem zásadně odlišný od toho s malým psíkem.
Pro ty, kteří milují obří plemena, je navíc nepředstavitelné, že by jejich pes nezabíral podstatnou většinu nebo ideálně celý gauč či postel :). A ačkoliv neexistuje žádná oficiální výška nebo váha pro takzvaná obří psí plemena, která by je odlišovala od ostatních “normálně” velkých psů, obřáka prostě jen tak nikdy nepřehlédnete. Všude s ním budete středem alespoň minimální pozornosti. Tu přitahuje nejen svým obřím tělem, ale jak už jsem zmiňovala, i svým obřím srdcem a dobrotou, která mu kouká z očí. Vedle vlkodavů můžeme mezi obřáky zařadit například bernardýny, mastify nebo také novofundlanďáky. Ale našli bychom určitě ještě další plemena, tento krátký výčet je spíše pro vaši představu.
Co ale tedy život s psím gigantem obnáší? Bezpochyby najdeme jak řadu pro, tak i proti. Obří plemena proto, jak už jsem zmínila, rozhodně nejsou pro každého. Velkou výhodou je pocit bezpečí, který ve vás jejich přítomnost vytváří. Vedle toho, že jsem se se svým čtyřnohým parťákem nebála jít kdykoli kamkoli v jakoukoliv denní i noční hodinu, protože jsem věděla, že budí nejen respekt, ale že mě také skutečně ochrání, tak mě na našem psisku fascinoval ten obří klid a pohoda, které z něj vyzařovaly. A protože jsem pejskař, kterého nejen baví běhat se psem po lesech, ale také se se psím chlupáčem občas pořádně pomazlit, našla jsem v našem vlkodavovi skutečného nejlepšího přítele. Ačkoli se to na první pohled možná nezdá, obří psiska jsou většinou neuvěřitelní mazlové.
Má to ale i určité nevýhody. V první řadě se může jednat o vyšší náklady, ať už na krmení, nebo na veterinu. Větší pes jednoduše víc sní. Navíc mu nemůžete dát jen tak ledajaké krmení. Aby se tělo vyvinulo správně, je potřeba růst neuspěchat a dávat štěněti obřího plemene opravdu co nejkvalitnější krmení. Náklady na veterinární péči bývají také o něco vyšší. Počítat byste měli i s tím, že se často jedná o přešlechtěná plemena, která jsou náchylnější k nejrůznějším genetickým vadám. V neposlední řadě potřebují tito psi zajistit dostatek pohybu. Taková zahrada je pro ně fajn, ale pokud nemají kilometry v tlapkách, nejsou šťastní. U nás byly na denním pořádku několikahodinnové vycházky po lese. A poté taky několikahodinový úklid, když bylo venku zrovna takzvaně pod psa.
Z tohoto úhlu pohledu bychom tak mohli říct, že je zodpovědnost o něco větší, ale možná je to spíše než zodpovědnost náročnější práce a investice. Z mého pohledu ale určitě výhodná. A taková, která se vám bezpochyby vrátí. Přesto doporučuji si předtím, než se pro pořízení takového pejska rozhodnete, pořádně si o všem popovídat s nějakým chovatelem. Možná zjistíte, že je to přesně to, co hledáte. A možná, že by vám lépe seděl menší pejsek.
A jaká je vaše zkušenost s obřími plemeny? Co na nich máte nejraději, nebo spíš preferujete menší psy?
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
