Proč jsou ochranné sítě stejně důležité v přízemí jako v desátém patře
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
Norský lundehund, tedy norský ptačí pes, není ani tak oblíbené plemeno, jako hlavně vzácné. Na celém světě žije jen něco kolem 1500 jedinců. Několik z nich byste našli i u nás v České republice. U toho ale jejich výjimečnost nekončí. Mají i několik abnormálních vlastností, jaké byste u žádného jiného plemene nenašli.
Tito zvláštní psi byli speciálně vyšlechtěni a vychováni k lovu papuchalků a alkounů (vodních ptáků). Z toho důvodu mají několik velmi zvláštních a pro jejich určení i praktických tělesných odchylek. Mají třeba abnormálně ohebný krk, díky čemuž dokáží zvrátit hlavu až na hřbet. Umí také uzavřít zvukovod, aby jim do uší nenatekla voda nebo nenapadala hlína. Jako jediní psi mají také víceprsté tlapky - mají 6 prstů a 8 polštářků. Všechny používali k přidržování se na skalnatých útesech při lovu papuchalků. Díky volnějším vazům v ramenních kloubech zas dokáží roztáhnout nohy natolik, že se hrudníkem opřou o zem.
Všechny tyto tělesné abnormality norskému ptačímu psovi pomáhaly lovit ptáky v jejich norách. Dnes už je ovšem využití tohoto plemene čistě společenské. Chovatelé si velmi cení jejich energického temperamentu, ostražitosti a ochranitelských tendencí, ale i milé a přizpůsobivé povahy. S velkou oblibou hlasitě štěká, takže i když má rád cizí lidi, oni (hlavně sousedé :)) nemusí mít rádi jeho. Přesto je to ale vynikající rodinný pes, společenský a mazlivý. Na zavolání se ochotně vrací a rád pánovi při všem asistuje. Nemá sklony útočit, krom hnízdících ptáků, což je ovšem vzhledem k jeho historii pochopitelné.
Při výchově u norského lundehunda nejlépe funguje vlídné zacházení. Je třeba ho také dostatečně zabavit, aby se nenudil a nezačal se vzpouzet. Je totiž inteligentní, velmi čilý a mazaný. Dokáže být ale i dosti tvrdohlavý a svéhlavý. Ač jde o houževnaté plemeno, které může bez problému žít celoročně venku, rádi tito psi lenoší doma.
Jde o pejsky opravdu malé. Váží kolem 5-7 kilogramů a většinou nepřerostou 38 centimetrů. Už jste měli to štěstí a norského ptačího psa viděli? Jeho fyzické dovednosti jistě stojí za to vidět naživo, jen těžko si lze představit psa, který dělá provaz.
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.