Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Vlastně nejde o nic šokujícího. Jistě jste si všimli, že všechna domestikovaná zvířata se od svých divokých příbuzných liší alespoň jedním z následujících znaků (psi dokonce všemi): zavěšené uši, menší zuby, kratší nebo zakroucený ocas, světlejší, flekatější, nadýchanější srst a také menší mozek. Těmito vzhledovými vlastnostmi lze popsat domestikační syndrom u zvířat (u rostlin o něm mluvíme také, ale to sem nepatří).
Adam Wilkins a jeho kolegové z Institutu pokročilých studií v jihoafrickém Stellenbochu přišli s myšlenkou, že domestikace souvisí s neurální lištou. Jinými slovy – to, jak si lidé vybírali zvířata k domestikaci, změnilo vývoj migrující populace buněk, která vzniká v embryonálním stádiu vývoje obratlovců. Nové tkáně vlastní jen obratlovcům se vytvářejí na základě buněčných typů, které neurální lišta hojně poskytuje. Ovlivňuje nejen vývoj hlavy, zubů, uší nebo pigmentových buněk, ale i některých hormonálních žláz, nervů a částí předního mozku.
To znamená, že ačkoli byla zvířata vybírána na základě povahových vlastností, jejich domestikovaný druh nakonec získal i trochu jiný vzhled. Dokazuje to například experiment, který provedl koncem 50. let 20. století Rus Dmitry Belyaev. Snažil se dokázat, že klidná povaha psů není výsledkem soužití s lidmi, mazlení a krmení, ale že je přirozeně zakódovaná už v jejich genech. Jeho cílem bylo zopakovat domestikaci psa, ale tentokrát nahradit vlka liškou. Z každé generace divokých lišek si k dalšímu chovu vybral jen ty nejméně agresivní jedince. Po 20 generacích (asi 25 letech) získal šelmy tak přítulné, že se daly chovat jako domácí mazlíčci. Během této neskutečně krátké doby se ale vytratila divokost i z jejich vzhledu. Zkrátil se jim čenich, zmenšily se zuby, uši některých změkly a svěsily se, ocas se sem tam zakroutil a srst změnila barvu na méně žádoucí (pro farmáře živící se prodejem liščích kožichů žádná dobrá zpráva).
Snad vás tedy potěší, že naši psi a kočky jsou potomci těch nejhodnějších jedinců. Jsou to zkrátka dobráci od kosti, a nejen ti s plandavýma ušima :)
Zdroje:
http://www.iflscience.com/plants-and-animals/why-so-many-domesticated-mammals-have-floppy-ears
https://web.natur.cuni.cz/zoologie/vertebrata/staff/Cerny/projects/BP-Stundl-2011.pdf
Využití metod fyzioterapie ve veterinárních ordinacích není úplnou novinkou, ale zároveň v Česku nemá ani hlubokou tradici. Tuzemští veterináři se začali k fyzioterapii přiklánět před necelými 15 lety. Od té doby se rozšířila natolik, že tento způsob...
Minule jsem vám popsala, co všechno vám může prozradit kočičí postoj nebo pozice jejího ocasu. Dnes se zaměříme na uši a obličej.
Podle metody Ttouch můžete doteky použít k léčbě veliké škály zdravotních, mentálních i emocionálních problémů. O co vlastně jde a jak to funguje?
Už Jan Amos Komenský před staletími podporoval školu hrou. Týkala se učení dětí, dnes ale můžeme říct, že zábavně a motivačně umíme učit také pejsky. Čemu? Poslušnosti, nikoliv ale té na bázi strachu, nýbrž té na bázi dobrovolnosti. Výcvik, o kterém...
Milujete kočky, máte rádi tropy a ještě nevíte, kam letos pojedete na dovolenou? Pak čtěte pozorně, mám pro vás tip, který vás skoro jistě nadchne tak jako mě!
Porozumět zvířeti je mnohdy snadnější než lidem. Jak jste na tom třeba vy se svojí kočkou? Rozumíte jí? Nejde v celku o nic složitého. Kočičí sdělení bývají většinou snadno čitelná a k porozumění stačí jen váš zájem a pár základních informací.
Už se vám někdy stalo, že jste byli svědky týrání zvířete? Přemýšleli jste, jak mu co nejrychleji pomoci? Pro ty z vás, které zajímá, jaké možnosti máte, jsem připravila několik bodů, podle kterých můžete postupovat.
Pokud máte doma psí nebo kočičí slečnu a neplánujete ji začlenit do chovu, období hárání či mrouskání je pro vás mnohokrát stresující. Možná jste tedy už přemýšleli, jestli jí nezačít podávat antikoncepci. Pokud ano, tady máte pár informací, které by...
Rčení láska až za hrob se většinou spojuje se psy. O kočkách se tvrdí, že až tak vázané na člověka nejsou, a tak by tu lásku u nich nikdo moc neočekával. Tahle kočka je ale důkazem toho, že i ony jsou schopny ke člověku přilnout opravdu silně.
Psí historie má své hrdiny i hvězdy. Někteří psi se ve svém životě stali opravdovými celebritami, třeba jako reklamní postava Pes Alex. Znáte ho?
Jak dobře znáte svoji kočku? Připravila jsem pro vás malý kvíz, kde si můžete své znalosti prověřit. Tipnete si správně, co z tvrzení je pravda a co jen mýtus? Některé informace vás možná překvapí.
Zatímco majitelé „gaučáků“ zkracují v zimě (zvlášť v mrazech) procházky na minimum, chovatelé sportovně a lovecky založených plemen si takovou pauzu dovolit nemohou. Tito pejsci plní energie se zkrátka potřebují vyřádit, ať už venku leží sníh, nebo...
