Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Vlastně nejde o nic šokujícího. Jistě jste si všimli, že všechna domestikovaná zvířata se od svých divokých příbuzných liší alespoň jedním z následujících znaků (psi dokonce všemi): zavěšené uši, menší zuby, kratší nebo zakroucený ocas, světlejší, flekatější, nadýchanější srst a také menší mozek. Těmito vzhledovými vlastnostmi lze popsat domestikační syndrom u zvířat (u rostlin o něm mluvíme také, ale to sem nepatří).
Adam Wilkins a jeho kolegové z Institutu pokročilých studií v jihoafrickém Stellenbochu přišli s myšlenkou, že domestikace souvisí s neurální lištou. Jinými slovy – to, jak si lidé vybírali zvířata k domestikaci, změnilo vývoj migrující populace buněk, která vzniká v embryonálním stádiu vývoje obratlovců. Nové tkáně vlastní jen obratlovcům se vytvářejí na základě buněčných typů, které neurální lišta hojně poskytuje. Ovlivňuje nejen vývoj hlavy, zubů, uší nebo pigmentových buněk, ale i některých hormonálních žláz, nervů a částí předního mozku.
To znamená, že ačkoli byla zvířata vybírána na základě povahových vlastností, jejich domestikovaný druh nakonec získal i trochu jiný vzhled. Dokazuje to například experiment, který provedl koncem 50. let 20. století Rus Dmitry Belyaev. Snažil se dokázat, že klidná povaha psů není výsledkem soužití s lidmi, mazlení a krmení, ale že je přirozeně zakódovaná už v jejich genech. Jeho cílem bylo zopakovat domestikaci psa, ale tentokrát nahradit vlka liškou. Z každé generace divokých lišek si k dalšímu chovu vybral jen ty nejméně agresivní jedince. Po 20 generacích (asi 25 letech) získal šelmy tak přítulné, že se daly chovat jako domácí mazlíčci. Během této neskutečně krátké doby se ale vytratila divokost i z jejich vzhledu. Zkrátil se jim čenich, zmenšily se zuby, uši některých změkly a svěsily se, ocas se sem tam zakroutil a srst změnila barvu na méně žádoucí (pro farmáře živící se prodejem liščích kožichů žádná dobrá zpráva).
Snad vás tedy potěší, že naši psi a kočky jsou potomci těch nejhodnějších jedinců. Jsou to zkrátka dobráci od kosti, a nejen ti s plandavýma ušima :)
Zdroje:
http://www.iflscience.com/plants-and-animals/why-so-many-domesticated-mammals-have-floppy-ears
https://web.natur.cuni.cz/zoologie/vertebrata/staff/Cerny/projects/BP-Stundl-2011.pdf
Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.
Poslední rozloučení s domácím mazlíčkem, zvláště se psy a kočkami, kteří s námi žijí dlouhá léta, je psychicky velmi náročné. Kdo to zažil, dá mi za pravdu. Pro lidi, kteří se necítí v těchto chvílích na to, aby organizovali kremaci či pohřeb svého...
U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...
Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...
Klonování patří k výdobytkům moderní doby. Leckoho tedy asi nepřekvapí, že svět má už nějaký ten rok i svého prvního naklonovaného psa. Pojmenovali ho Snuppy, což si jistě dobře zapamatujete kvůli podobnosti s pouze jinak psaným jménem Snoopy, jehož...
Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Pravděpodobně jste se setkali s názorem, že mnohem důležitější než to, co psovi říkáte, je, jakým způsobem (tónem) to říkáte. Ukazuje se ale, že psi lidské řeči mohou rozumět lépe, než jim obecně přisuzujeme.
Každý z nás určitě rád fotí svoje mazlíky. Ne vždy ale fotky vyjdou podle očekávání. Tady je proto pár rad, jak fotografování zvládnout, a co nejlépe zachytit ty naše chlupaté společníky.
Mohlo by se zdát, že čím menší zvíře, tím méně péče bude vyžadovat. Nenechte se však mýlit. I pokud máte doma myšku, křečka nebo třeba morče, měli byste péči o něj přizpůsobovat ročnímu období a situacím, jimž je vystavujete. V parných dnech, jaké nás...
Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.
