Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do chaty do lednice a nakrájím nějaký salám, prý je v igelitu. To, že zmínil dvě malé klobásky, jsem nějak přeslechla. A tak jsem v lednici objevila obrovskou šišku salámu Turista, rozkrájela ji na hromadu menších kousků a na talířích to vše donesla ven s rádoby vtipem, že datum spotřeby salámu bylo 25. 8., ale že to jistě nikomu vadit nebude. Nevadilo :-) Až po chvilce se nesměle ozval Martin Čecho, co že jsem to prý nakrájela za salám – a ukázalo se, že jsem nechtěně na náš česko- slovenský dýchánek nabídla jeho zásoby salámu na celý týden :-). A když i Vašek zpozorněl, tak jen udiveně utrousil: „Já jsem si říkal, že jsi ty dvě klobásky asi nějak načechrala...“ To si neumím představit, jak bych dvě malé klobásky načechrala na tři plné veliké talíře, ale OK :- ) Akce se povedla, Jirka Čejka dovezl neskutečně dobrou mandlovici, chutnala všem, i těm, kteří slivovice a podobné pálenky nepijou. Popovídání a zábava se slovenským týmem byla skvělá, jsme prostě stále jedna rodina, a tak je to super!
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do chaty do lednice a nakrájím nějaký salám, prý je v igelitu. To, že zmínil dvě malé klobásky, jsem nějak přeslechla. A tak jsem v lednici objevila obrovskou šišku salámu Turista, rozkrájela ji na hromadu menších kousků a na talířích to vše donesla ven s rádoby vtipem, že datum spotřeby salámu bylo 25. 8., ale že to jistě nikomu vadit nebude. Nevadilo :-) Až po chvilce se nesměle ozval Martin Čecho, co že jsem to prý nakrájela za salám – a ukázalo se, že jsem nechtěně na náš česko- slovenský dýchánek nabídla jeho zásoby salámu na celý týden :-). A když i Vašek zpozorněl, tak jen udiveně utrousil: „Já jsem si říkal, že jsi ty dvě klobásky asi nějak načechrala...“ To si neumím představit, jak bych dvě malé klobásky načechrala na tři plné veliké talíře, ale OK :- ) Akce se povedla, Jirka Čejka dovezl neskutečně dobrou mandlovici, chutnala všem, i těm, kteří slivovice a podobné pálenky nepijou. Popovídání a zábava se slovenským týmem byla skvělá, jsme prostě stále jedna rodina, a tak je to super!
Ráno jsme celá výprava odjeli na stadion kolem půl deváté, našli své vyhrazené místo na parkování (každý tým má přidělené místo – Češi mají „VIP“ parking mezi tréninkovými hřišti, horší už to asi být nemohlo... ;-) a odebrali se na veterinární přejímku. Z důkladnosti organizátorů byli všichni trochu zaskočeni, nicméně všichni psi prošli bez problémů kontrolou čipu, prohlídkou očí, uší, poslechem srdce, a zejména kontrolou končetin v klidu i za pohybu. Míša Kuncová byla pochválena za svou důmyslnost – že na kontrolu čipu nechala Jaguárovi míček v hubě – neměl rozhodčího se čtečkou čím sežrat, a ten tak byl zjevně potěšen :-).
Po přejímce jsem znovu okusila mírný chaos panující v kanceláři – chtěla jsem pro závodníky katalogy, které předešlý den nebyly, a my je proto měli slíbené na úterý. Opět nic, nevadí... Ani na další mé otázky jsem nedostala příliš uspokojivou odpověď, prý se vše dozvím na poradě vedoucích týmu. OK, tak já si tedy počkám do zítřka – organizátoři jsou všichni bez výjimky neskutečně milí a ochotní, jen mají trochu chaos, což je pochopitelné.
A samotný trénink? Jeho příprava byla alchymie namyšlená do nejmenších detailů, až mě mrazilo při pomyšlení, že se něco nepovede – a když bych to měla ještě ke všemu pokazit já... Naštěstí se nic takového nestalo, tým je skupina profíků, kteří se znají a přesně vědí, kdy má každý co udělat. My pomocníci jsme byli včera při poradě týmu náležitě proškoleni, takže jsme znali scénář průběhu tréninku jako básničku. A zadařilo se! S týmem měl oficiální trénink ještě Luděk Šilhavý, divoká karta jakožto vítěz MS dobrmanů. Včetně něho potrénovali všichni to, co měli v plánu, ze 40 přidělených minut nám zbyly přesně dvě, což nám poskytlo čas na kultivovaný odchod z placu, nemusel nás nikdo vyhánět ani jsme nemuseli zběsile prchat :-).
Po tréninku se většina týmu nalogovala na bezplatnou stadionovou wi-fi, a po několika dnech bez připojení ke světu, a zejména FB, si všichni užívali neomezeného surfování. Prostě absťák je absťák :-) Honza Böhm žadonil ještě o deset minut, když už hrozilo, že se plánuje odjezd... :-).
Zítřek bude ještě zajímavější než dnešek – ve dvě hodiny mne čeká porada vedoucích týmu, ve čtyři je pak ukázka práce figurantů a nástřelák, o půl šesté slavnostní nástup a v sedm losování startovních čísel. Tak nám držte pěsti!
S pozdravem od českého týmu ze Švédska Draha Mašková :-)
O dogfrisbee, sportu, kdy pes chytá letící disk, jsme na našem blogu už psali. Jeho výhodou je, že si společně zasportuje jak pes, tak psovod. Dogfrisbee je ale skvělý sport i pro svou různorodost – patří do něj různé disciplíny, které se od sebe...
Sportovní kynologie se někdy nazývá také jako královská disciplína. Mezi psovody vyniká především svou obtížností, je v ní totiž vyžadována velká všestrannost. Ta musí být jak ze strany psa, tak i psovoda. Které její aspekty jsou nejobtížnější a v...
Stejně jako lidé i psi jsou jedinečné bytosti, které se od sebe liší povahou i tím, co se jim líbí a co ne. Značná část samozřejmě závisí na výchově, některé charakteristické rysy psa ale majitelé musí přijmout a sžít se s nimi. Někdy navíc změna v...
Kočky už pro mnoho z nás dávno nejsou ta bezprizorní venkovská zvířata, která zavítají k domu jen ve chvíli, kdy na to mají náladu. Naopak se staly běžnými obyvateli městských bytů a přizpůsobily se našemu životnímu rytmu. I tak ale není zcela možné...
Králíci jsou oblíbenými domácími mazlíčky zejména do městských bytů. Nejsou totiž tolik nároční na místo a navíc nevyžadují častý pohyb venku, například na zahradě. To ale neznamená, že péče o ně je jednoduchá a nevyžaduje čas ani úsilí. O tom, na co...
Zní to krásně: pejskovi zadáme úkol nebo povel, on jej splní a dostane za to pamlsek nebo odměnu. V ideálním případě to nezůstane pouze u jednoho okamžiku, ale stane se základem celého výcviku pejska, z něhož se pomocí pozitivní motivace stane...
Každý majitel pejska zná pocit, kdy musí odejít z domu například do práce, svého mazlíčka si z nějakého důvodu s sebou vzít nemůže a neví, co se bude dít. Zvládne to pejsek nebo bude štěkat a vyvádět? Takzvaná separační úzkost není jen záležitostí...
Strach je pro lidi přirozený a každý se bojí něčeho trochu jiného. Zatímco někoho děsí pavouci, výšky nebo stísněné prostory, někdo se bojí psů. Často se tento druh strachu objevuje u dětí, které ještě nemají svět dokonale prozkoumaný a neznají...
Morčata jsou oblíbenými domácími mazlíčky zejména pro rodiny s dětmi. Jsou to malá zvířátka, která dokáží přinést spoustu radosti. Pokud nad koupí morčete uvažujete, jsou faktory, které byste při rozhodování neměli opomenout. O tom, na co se při...
Slyšeli jste o sportu, který se nazývá dogfrisbee? Zjednodušeně jde o to, že svému psovi házíte disk, který on následně aportuje. Dogfrisbee můžete provozovat buď rekreačně nebo na profesionální úrovni. Zde se soutěží v různých disciplínách, k nimž...
Sibiřská kočka je poměrně mladé plemeno, které bylo celosvětovou federací chovatelů koček (FIFe) uznáno až v roce 1992. Vzniklo křížením domácích koček a plemen dovezených z Blízkého východu a východní Asie a usídlilo se v Rusku a na Ukrajině, odkud...
Většina z nás žije v dlouho zažité představě, že jeden psí rok se rovná sedmi lidským. Pokud tedy doma máte dvouleté štěně, v přepočtu na lidské roky je mu už 14 let. Jestliže máte doma desetiletého psa, prakticky je to už sedmdesátiletý dědeček....
