Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den třetí

Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do chaty do lednice a nakrájím nějaký salám, prý je v igelitu. To, že zmínil dvě malé klobásky, jsem nějak přeslechla. A tak jsem v lednici objevila obrovskou šišku salámu Turista, rozkrájela ji na hromadu menších kousků a na talířích to vše donesla ven s rádoby vtipem, že datum spotřeby salámu bylo 25. 8., ale že to jistě nikomu vadit nebude. Nevadilo :-) Až po chvilce se nesměle ozval Martin Čecho, co že jsem to prý nakrájela za salám – a ukázalo se, že jsem nechtěně na náš česko- slovenský dýchánek nabídla jeho zásoby salámu na celý týden :-). A když i Vašek zpozorněl, tak jen udiveně utrousil: „Já jsem si říkal, že jsi ty dvě klobásky asi nějak načechrala...“ To si neumím představit, jak bych dvě malé klobásky načechrala na tři plné veliké talíře, ale OK :- ) Akce se povedla, Jirka Čejka dovezl neskutečně dobrou mandlovici, chutnala všem, i těm, kteří slivovice a podobné pálenky nepijou. Popovídání a zábava se slovenským týmem byla skvělá, jsme prostě stále jedna rodina, a tak je to super!

Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do chaty do lednice a nakrájím nějaký salám, prý je v igelitu. To, že zmínil dvě malé klobásky, jsem nějak přeslechla. A tak jsem v lednici objevila obrovskou šišku salámu Turista, rozkrájela ji na hromadu menších kousků a na talířích to vše donesla ven s rádoby vtipem, že datum spotřeby salámu bylo 25. 8., ale že to jistě nikomu vadit nebude. Nevadilo :-) Až po chvilce se nesměle ozval Martin Čecho, co že jsem to prý nakrájela za salám – a ukázalo se, že jsem nechtěně na náš česko- slovenský dýchánek nabídla jeho zásoby salámu na celý týden :-). A když i Vašek zpozorněl, tak jen udiveně utrousil: „Já jsem si říkal, že jsi ty dvě klobásky asi nějak načechrala...“ To si neumím představit, jak bych dvě malé klobásky načechrala na tři plné veliké talíře, ale OK :- ) Akce se povedla, Jirka Čejka dovezl neskutečně dobrou mandlovici, chutnala všem, i těm, kteří slivovice a podobné pálenky nepijou. Popovídání a zábava se slovenským týmem byla skvělá, jsme prostě stále jedna rodina, a tak je to super!

Ráno jsme celá výprava odjeli na stadion kolem půl deváté, našli své vyhrazené místo na parkování (každý tým má přidělené místo – Češi mají „VIP“ parking mezi tréninkovými hřišti, horší už to asi být nemohlo... ;-) a odebrali se na veterinární přejímku. Z důkladnosti organizátorů byli všichni trochu zaskočeni, nicméně všichni psi prošli bez problémů kontrolou čipu, prohlídkou očí, uší, poslechem srdce, a zejména kontrolou končetin v klidu i za pohybu. Míša Kuncová byla pochválena za svou důmyslnost – že na kontrolu čipu nechala Jaguárovi míček v hubě – neměl rozhodčího se čtečkou čím sežrat, a ten tak byl zjevně potěšen :-).

Po přejímce jsem znovu okusila mírný chaos panující v kanceláři – chtěla jsem pro závodníky katalogy, které předešlý den nebyly, a my je proto měli slíbené na úterý. Opět nic, nevadí... Ani na další mé otázky jsem nedostala příliš uspokojivou odpověď, prý se vše dozvím na poradě vedoucích týmu. OK, tak já si tedy počkám do zítřka – organizátoři jsou všichni bez výjimky neskutečně milí a ochotní, jen mají trochu chaos, což je pochopitelné.

A samotný trénink? Jeho příprava byla alchymie namyšlená do nejmenších detailů, až mě mrazilo při pomyšlení, že se něco nepovede – a když bych to měla ještě ke všemu pokazit já... Naštěstí se nic takového nestalo, tým je skupina profíků, kteří se znají a přesně vědí, kdy má každý co udělat. My pomocníci jsme byli včera při poradě týmu náležitě proškoleni, takže jsme znali scénář průběhu tréninku jako básničku. A zadařilo se! S týmem měl oficiální trénink ještě Luděk Šilhavý, divoká karta jakožto vítěz MS dobrmanů. Včetně něho potrénovali všichni to, co měli v plánu, ze 40 přidělených minut nám zbyly přesně dvě, což nám poskytlo čas na kultivovaný odchod z placu, nemusel nás nikdo vyhánět ani jsme nemuseli zběsile prchat :-).

Po tréninku se většina týmu nalogovala na bezplatnou stadionovou wi-fi, a po několika dnech bez připojení ke světu, a zejména FB, si všichni užívali neomezeného surfování. Prostě absťák je absťák :-) Honza Böhm žadonil ještě o deset minut, když už hrozilo, že se plánuje odjezd... :-).

Zítřek bude ještě zajímavější než dnešek – ve dvě hodiny mne čeká porada vedoucích týmu, ve čtyři je pak ukázka práce figurantů a nástřelák, o půl šesté slavnostní nástup a v sedm losování startovních čísel. Tak nám držte pěsti!

S pozdravem od českého týmu ze Švédska Draha Mašková :-)

Související články

Jak nakopnout (nejen) psí imunitu

Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?

Registrace zvířete jako citového společníka

V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.

Dokáží kočky cítit lidskou psychickou a fyzickou bolest?

O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?

Už jste se psem zkoušeli hoopers?

Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.

Proč s námi kočky spí v posteli

Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...