20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Siamky jsou oblíbené pro své pružné a štíhlé tělo, typickou barvu srsti a mysticky modré oči. Vhodným mazlíčkem ale nejsou pro každého. Jsou to totiž extroverti, kterým není lehké se zavděčit.
Tyto elegantní kočky z Dalekého východu prošly celkem velkou proměnou. V 19. století, kdy se z Thajska (tehdejšího Siamu) dostaly do Anglie a Francie, měly ještě podstatně zavalitější stavbu těla a tvar hlavy byl kulatý, nikoli trojúhelníkovitý jako dnes. Za hlavní znak tohoto plemene, jeho nejvyšší ideál krásy a důkaz čistoty, byla tehdy považována šilhavost a znatelně zalomený ocas. Zajímavé ovšem je, že siamky chované v klášterech v Siamu tyto znaky nevykazovaly.
I dnes najdete majitele, kteří upřednostňují starý typ siamských koček. Ty ale neodpovídají dnešním standardům, a proto se chovají jako plemeno Apple Head (podle jejich kulatého tvaru hlavy). Můžete o nich slyšet i jako o Thai (thajské kočce).
První dovezené kočky z Thajska měly tzv. seal points zbarvení (černohnědé odznaky). Později se ukázalo, že takto zbarvené kočky spontánně rodí koťata jiných barev jako blue point, chocolate point a lilac point (s modrými, čokoládovými a lilovými odznaky). Tyto čtyři barvy jsou pro siamky klasické. Všechny ostatní, co se objevily později, pocházejí z křížení s jinými plemeny, například ruskými modrými kočkami nebo britskými krátkosrstými kočkami.
Zajímavé je to, že všechna koťata siamské kočky se rodí bílá a znaky, tzv. himalájské zbarvení, se vykreslují až později. Trvalá barva srsti se jim vyvine kolem tří let věku. Některé ovšem zůstanou čistě bílé trvale. Mnoho bílých koček s modrýma očima bývá hluchých, což ovšem neplatí o bílých siamkách. Ty se chovají pod jménem Foreign White a jejich modrá barva očí patří ke genomu siamek, zatímco u ostatních modrookých koček jde o gen současně s barvou očí způsobující i hluchotu.
Pozornosti potřebují sice hodně, ale péče o srst vám moc času nezabere, protože je krátká s hedvábnou strukturou a má velmi málo nebo žádnou podsadu, která se špiní pomalu. V období línání postačí mrtvé chlupy z kožíšku odstranit přetřením vlhkým semišovým hadříkem, eventuálně ji pročesat jemným hřebínkem.
Siamky mají dosti svébytný charakter, a proto se nehodí pro každého. Nestane se, že byste o její přítomnosti doma nevěděli. Svou přezdívku „pes mezi kočkami“ si toto plemeno nevysloužilo jen tak. Postroj snášejí velmi dobře a lehce je naučíte i aportovat. Jsou to velmi hovorné kočky a rozmlouvat mňoukáním, s vámi i mezi sebou, dokáží dlouhé hodiny. Jsou velmi sociální a nedostatek pozornosti vám dají dost zřetelně najevo, protože nevydrží dlouho osamotě. Pokud trávíte většinu času v práci, je vhodné si pořídit koček víc, nebo zvolit jiné plemeno.
Pokud ovšem toužíte po kočce, která vám vydrží hodiny ležet v klíně, nechat se mazlit a vůbec být středem pozornosti, siamská kočka je pro vás tím pravým společníkem. Jsou to také inteligentní, velmi hravé a po většinu času dobře naladěné kočky. Dokážou odhadnout vaši náladu a postarají se o rozptýlení.
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...