Siamky jsou oblíbené pro své pružné a štíhlé tělo, typickou barvu srsti a mysticky modré oči. Vhodným mazlíčkem ale nejsou pro každého. Jsou to totiž extroverti, kterým není lehké se zavděčit.
Tyto elegantní kočky z Dalekého východu prošly celkem velkou proměnou. V 19. století, kdy se z Thajska (tehdejšího Siamu) dostaly do Anglie a Francie, měly ještě podstatně zavalitější stavbu těla a tvar hlavy byl kulatý, nikoli trojúhelníkovitý jako dnes. Za hlavní znak tohoto plemene, jeho nejvyšší ideál krásy a důkaz čistoty, byla tehdy považována šilhavost a znatelně zalomený ocas. Zajímavé ovšem je, že siamky chované v klášterech v Siamu tyto znaky nevykazovaly.
I dnes najdete majitele, kteří upřednostňují starý typ siamských koček. Ty ale neodpovídají dnešním standardům, a proto se chovají jako plemeno Apple Head (podle jejich kulatého tvaru hlavy). Můžete o nich slyšet i jako o Thai (thajské kočce).
První dovezené kočky z Thajska měly tzv. seal points zbarvení (černohnědé odznaky). Později se ukázalo, že takto zbarvené kočky spontánně rodí koťata jiných barev jako blue point, chocolate point a lilac point (s modrými, čokoládovými a lilovými odznaky). Tyto čtyři barvy jsou pro siamky klasické. Všechny ostatní, co se objevily později, pocházejí z křížení s jinými plemeny, například ruskými modrými kočkami nebo britskými krátkosrstými kočkami.
Zajímavé je to, že všechna koťata siamské kočky se rodí bílá a znaky, tzv. himalájské zbarvení, se vykreslují až později. Trvalá barva srsti se jim vyvine kolem tří let věku. Některé ovšem zůstanou čistě bílé trvale. Mnoho bílých koček s modrýma očima bývá hluchých, což ovšem neplatí o bílých siamkách. Ty se chovají pod jménem Foreign White a jejich modrá barva očí patří ke genomu siamek, zatímco u ostatních modrookých koček jde o gen současně s barvou očí způsobující i hluchotu.
Pozornosti potřebují sice hodně, ale péče o srst vám moc času nezabere, protože je krátká s hedvábnou strukturou a má velmi málo nebo žádnou podsadu, která se špiní pomalu. V období línání postačí mrtvé chlupy z kožíšku odstranit přetřením vlhkým semišovým hadříkem, eventuálně ji pročesat jemným hřebínkem.
Siamky mají dosti svébytný charakter, a proto se nehodí pro každého. Nestane se, že byste o její přítomnosti doma nevěděli. Svou přezdívku „pes mezi kočkami“ si toto plemeno nevysloužilo jen tak. Postroj snášejí velmi dobře a lehce je naučíte i aportovat. Jsou to velmi hovorné kočky a rozmlouvat mňoukáním, s vámi i mezi sebou, dokáží dlouhé hodiny. Jsou velmi sociální a nedostatek pozornosti vám dají dost zřetelně najevo, protože nevydrží dlouho osamotě. Pokud trávíte většinu času v práci, je vhodné si pořídit koček víc, nebo zvolit jiné plemeno.
Pokud ovšem toužíte po kočce, která vám vydrží hodiny ležet v klíně, nechat se mazlit a vůbec být středem pozornosti, siamská kočka je pro vás tím pravým společníkem. Jsou to také inteligentní, velmi hravé a po většinu času dobře naladěné kočky. Dokážou odhadnout vaši náladu a postarají se o rozptýlení.
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.
