Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s druhým vedoucím týmu, Vaškem Kejřem, vyrazila směr stadion, abychom vyřídili vše nezbytné. Tým mezitím odjel na hřiště na trénink.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s druhým vedoucím týmu, Vaškem Kejřem, vyrazila směr stadion, abychom vyřídili vše nezbytné. Tým mezitím odjel na hřiště na trénink.
Na stadionu jsem v kanceláři závodu předala průkazy původu, výkonnostní knížky a dárky a pak jsme si šli obhlédnout stadion – protože včera, kdy jsme u něho byli poprvé, se ještě nedalo jít dovnitř. Dnes už byly postavené makety, na svém místě stály i překážka a áčko a probíhalo zaměřování placu. Stadion v Malmö, kde se mistrovství koná, je obrovský, má kapacitu 30 000 lidí a byl postavený v roce 1958, což je už i trochu vidět :-), ale plac je krásný. Jen jsem zvědavá, jaká bude návštěvnost a jak budou ty obrovské tribuny zaplněné – určitě to na fotkách budete moci vidět :-). Zajímavostí dneška je pro mne informace, že meeting point na stopy je 40 km od Malmö, máme GPS kódy a adresu, takže se tam každý závodník musí nějak dostat...
A jinak? Dnes dopoledne jsme se fotili, děkujeme za Brit-dárky :-), se kterými jsme si vyhráli, a tak vzniklo pár funky fotek – kluci v týmu jsou rodilí komici, takže to nebyl až zas takový problém :-).
Dnes večer čekáme slovenský tým, a určitě posedíme jako jedna rodina, stejně jako to fungovalo na letošním Mistrovství světa stopařů v německé Oberdorle, Češi a Slováci zcela přirozeně utvořili jeden tým a nemělo to chybu! Tímto zdravím českou stopařskou reprezentaci Irču Zemanovou a Táňu Buriánovou a za Slovensko Evku Panákovou a Juru Linharta!
Mějte se všichni krásně a pár řádků zase zítra – ráno vyrážíme v 8.30 na veterinární přejímku, abychom měli vše v klidu vyřízené a byli připravení na oficiální trénink v 10.20. Více se dozvíte zítra :-)
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
V Choceradech na Berounsku se na ploše jednoho a půl hektaru rozkládá Les psích duší. Tento unikátní projekt má posloužit přírodě i lidem, kterým odešel čtyřnohý člen rodiny.
Při tomto svátku zamilovaných se oslavuje naše náklonnost k těm nejbližším. Mezi ty bezesporu patří i naši psí a kočičí (a samozřejmě i další) parťáci. Nezapomeňte tedy v tenhle den ani na ně!