Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s druhým vedoucím týmu, Vaškem Kejřem, vyrazila směr stadion, abychom vyřídili vše nezbytné. Tým mezitím odjel na hřiště na trénink.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s druhým vedoucím týmu, Vaškem Kejřem, vyrazila směr stadion, abychom vyřídili vše nezbytné. Tým mezitím odjel na hřiště na trénink.
Na stadionu jsem v kanceláři závodu předala průkazy původu, výkonnostní knížky a dárky a pak jsme si šli obhlédnout stadion – protože včera, kdy jsme u něho byli poprvé, se ještě nedalo jít dovnitř. Dnes už byly postavené makety, na svém místě stály i překážka a áčko a probíhalo zaměřování placu. Stadion v Malmö, kde se mistrovství koná, je obrovský, má kapacitu 30 000 lidí a byl postavený v roce 1958, což je už i trochu vidět :-), ale plac je krásný. Jen jsem zvědavá, jaká bude návštěvnost a jak budou ty obrovské tribuny zaplněné – určitě to na fotkách budete moci vidět :-). Zajímavostí dneška je pro mne informace, že meeting point na stopy je 40 km od Malmö, máme GPS kódy a adresu, takže se tam každý závodník musí nějak dostat...
A jinak? Dnes dopoledne jsme se fotili, děkujeme za Brit-dárky :-), se kterými jsme si vyhráli, a tak vzniklo pár funky fotek – kluci v týmu jsou rodilí komici, takže to nebyl až zas takový problém :-).
Dnes večer čekáme slovenský tým, a určitě posedíme jako jedna rodina, stejně jako to fungovalo na letošním Mistrovství světa stopařů v německé Oberdorle, Češi a Slováci zcela přirozeně utvořili jeden tým a nemělo to chybu! Tímto zdravím českou stopařskou reprezentaci Irču Zemanovou a Táňu Buriánovou a za Slovensko Evku Panákovou a Juru Linharta!
Mějte se všichni krásně a pár řádků zase zítra – ráno vyrážíme v 8.30 na veterinární přejímku, abychom měli vše v klidu vyřízené a byli připravení na oficiální trénink v 10.20. Více se dozvíte zítra :-)
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.