Vlk, který se ale daleko víc chová jako pes. Temperamentní, svérázný, neúnavný, zato oddaný svému pánovi až za hrob. Československý vlčák je vzhledem a povahou podobný vlkovi karpatskému, po německém ovčákovi zdědil hlavně pracovitost a oddanost člověku. Oproti německému ovčákovi má tento pes daleko tužší kořínek.
Československý vlčák je pes, se kterým se rozhodně nebudete nudit. Jejich majitelé říkají, že s nimi často zažijí velká dobrodružství. Jsou to uhrančivá zvířata a vlčí předci se v nich rozhodně nezapřou. Pro všechny jedince je typická svéráznost. Když něco chtějí, musí prostě být po jejich. A když se jim nechce, tak s nimi nehnete. Říká se o nich, že jsou také pro každou špatnost, ovšem v dobrém :). Jsou velmi aktivní a milují pohyb.
Důležitá je včasná socializace štěněte a následný výcvik. Československý vlčák je pes, který rád pracuje (stejně jako německý ovčák) a potřebuje unavit. Je to velmi odolný a sportovně založený chlupáč. Počítejte s tím, že na jeho péči je třeba si vyhradit dostatek času. Hodí se proto spíše k „přírodně“ založeným lidem, což všakneznamená, že byste ho nemohli chovat ve městě. Nemají rádi dril, důležitá je při jejich výcviku pozitivní motivace a učení hrou.
Jde o velmi mladé plemeno, které bylo vyšlechtěno na našem území. Vzniklo v padesátých letech křížením německého ovčáka a karpatského vlka. Vlčí krve má tento pes pouze kolem 10 procent, ze vzhledu a povahy ovšem zůstalo mnohem více. Jako národní plemeno byl uznán v roce 1982 a v roce 1999 Mezinárodní kynologickou federací. Původním záměrem bylo mít psa, který bude mít zdraví vlka a povahu německého ovčáka.
Tento „polovlk“ je oproti německému ovčákovi mnohem zdravější. Netrpí tolik zejména na ortopedické poruchy jako jeho předci. Přesto se doporučuje nepodceňovat testy na dysplazii kyčelního kloubu a dysplazii loketního kloubu a udělat je hned, jak budou vzhledem k věku psa možné. U některých jedinců se objevuje onemocnění míchy (degenerativní myelopatie). Tato degenerativní porucha bývá ale spíše ojedinělá.
Jedinci československého vlčáka dosahují nadprůměrné velikosti. Jeho kohoutková výška činí v průměru 65 centimetrů u psů a 60 centimetrů u fen. Váhou vás možná také překvapí. Na svou výšku je to velmi lehký pes. Hmotnost by se měla pohybovat kolem 25 kilogramů, resp. 20 kilogramů. Československý vlčák má obecně velmi pevnou a symetrickou stavbu těla, které se tvarem podobá obdélníku.
Charakteristické jsou velmi silné čelisti a mohutný chrup, malé, šikmé a jantarově zbarvené oči a světlá maska. Kožich má velmi hustý, pokrývající celé tělo, až by mu ho jeden mohl závidět. Budoucí páníček by tak měl počítat s pravidelnou péči a vyčesáváním.
S přivykáváním psa na kadeřnické úkony byste měli začít již od štěněte. Pak už by vás tento svéráz nemusel na svůj bujný kožich nechat sáhnout. Paspárky na tlapkách jsou nežádoucí a měli byste je nechat odstranit.
Je to neskutečně živý, aktivní, rychlý, chytrý, věrný, ale nedůvěřivý pes. Pokud jste chovatelé-začátečníci, měli byste se poohlédnout raději po jiném plemeni. Československý vlčák vedle sebe potřebuje zkušeného člověka, který je jednoznačným vůdcem smečky. A ačkoli není ani typickým rodinným psem, přesto s dětmi vychází dobře. Neměli byste je ovšem s chlupáčem nechávat samotné bez dozoru. Pes nikdy nikoho bezdůvodně nenapadne, ale když je ohrožen, nezná strach. To platí i pro vaši návštěvu :).
Také jste po tomto úchvatném „polovlkovi“ toužili? Máte s jeho chovem zkušenosti? Co na tomto plemeni máte nejraději?
Tito majestátní psi s dlouhou historií na první pohled budí respekt. Při správné socializaci a výchově jsou to však příjemní a oddaní společníci. Vynikají vysokou inteligencí a samostatností. Blíže vám je představit mi pomohli chovatelé Antonín Kadlec...
Elektrický obojek může být skvělou pomůckou k výcviku ale i zajištění bezpečnosti psa. Musíme ovšem vědět, jak ho správně nastavit a používat. Ve výsledku k samotnému výboji pak ani nikdy nemusí dojít. Na základní principy jeho bezpečného používání...
Tento čas je krom užívání si sluníčka a probouzející se přírody pro mnohé spojený i s nepříjemnými alergickými reakcemi. Napadlo vás ale někdy, že na pyl může být alergický i váš psí parťák? Jak to poznat a co dělat?
Přemýšlíte, že byste začali s agility, ale hlavou se vám místo rozhodnutí honí jen samé otázky? Hodí se můj pesan pro tento sport? A hodím se pro něj vůbec já? Jak a kdy začít? Na tohle všechno a ještě víc jsem se zeptala trenéra agility Juraje Ružu.
Kočky tohoto plemene jsou inteligentní, komunikativní a hlavně velmi společenské. Na člověka si vytváří vazbu opravdu velmi silnou. Přízeň si krom milé povahy dokáží lehce získat i svým exotickým a vznešeným vzhledem.
V současné době dbáme na zvýšená hygienická opatření. Jakmile přijdeme z venku, sundáváme svršky, zujeme boty a umýváme si ruce. Pokud s námi přichází také psí společník, nesmíme zapomínat ani na něj. Hrozí totiž, že nám vir zanese domů. Jak se o psa v...
Jaro je tu a na svět začínají přicházet koťata. Pro mnoho z nás to může být novou zkušeností. Pojďme se proto podívat s chovatelkou sibiřských koček Helenou Rückerovou na to, co koťata ve svých prvních chvílích života potřebují a jak kočce můžeme...
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
