Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních aktivistů se ale situace naštěstí pomalu mění k lepšímu.
Vždycky, když cestuji, zajímá mě to, jak se v té dané zemi dívají na chov domácích mazlíčků. A obecně, jak se tam se zvířaty zachází. Postavení koček, psů a hlodavců se v různých zemí značně liší, a tak se najde vždy něco, co mě překvapí. Dnes se podělím o zkušenost z Indonésie.
Aktuálně patří Indonésie k zemím, kde je mezi psí populací jeden z nejvyšších výskytů vztekliny. Týká se to především ostrovu Bali, kde potkáte psí chlupáče na každém rohu. Většina místních si jich nevšímá a ve většině případů je nemá ráda. Psi jsou zde na nejspodnějších příčkách sociálního žebříčku. Tomu odpovídá i zanedbaná péče o tyto indonéské oříšky.
Pro turisty jsou to „prašiví čoklové” a rovněž si jich příliš nevšímají. V průvodci se navíc dočtete, že kvůli riziku žloutenky se mazlení ani nedoporučuje. Reakce místních psů mohou být vzhledem k divokému životu na ulici nepředvídatelné.
Mne od podrbání odradily spíše blechy, které si v kožíšku hrdě nese každý druhý (možná úplně každý) z těchto chlupáčů. Nicméně v porovnání například se Srí Lankou, kde jsem se poprvé v životě setkala s útočícími psími smečkami, mi místní psi přijdou spíše klidnější až apatičtější.
Panuje tu jakási nepsaná dohoda o vzájemném smíru. Já tě nekousnu a ty mě nebudeš bít. Mír ovšem trvá jen do chvíle, než se něco stane. Například několik dní hladovějící pes ukradne od stánku nestřežené maso na špejli nebo vymete obětní košíček. V tu chvíli nemají místní obyvatelé daleko pro kámen nebo prak.
Pro mě scéna naprosto drásající mé pejskařské srdce. Přesto jsou boj o přežití a časté pranice jejich každodenní realitou. V Indonésii navíc stále provozují „krvavý sport“, kdy nechávají psa zápasit s kancem. Není divu, v indonéské tradici ani kultuře pes nehraje žádnou významnou roli.
Některé indonéské, konkrétně balijské, organizace začaly v posledních letech s očkováním a kastrací psů žijících na ulici, ale také se vzděláváním a osvětovými aktivitami směrem k veřejnosti. Díky finančním darům se daří situaci indonéských chlupáčů postupně zlepšovat. Osvěta bude ovšem ještě chvíli potřeba. Pokud se někdo z místních rozhodne psa chovat, obvykle ho má uvázaného na krátkém řetízku u svého domku či stánku.
Přesto zde na ulici míjíte zverimexy a nestačíte se divit, pro koho jsou asi určeny. Sem tam sice potkáte psa s obojkem, ale není v o moc lepším stavu než jeho soukmenovci bez páníčka. Ani západní turisté si sem své psy většinou nevozí kvůli zdejšímu bakteriálnímu prostředí nebezpečnému pro organismus jejich čtyřnohých miláčků. A tak stejně jako já hledají dočasnou náhradu za své psí lásky v obdarovávání potulných psů zbytky svých svačin.
Jaká je vaše zkušenost se psy při cestování do zahraničí?
Hop, skrz, nahoru a mnohé další. Uhádnete, o co jde? No přeci o agility. Já osobně jsem se svým psem ještě překážky nezkoušela, určitě to máme ale v plánu, a tak jsem se rozhodla si o tom nejdříve něco zjistit. A velmi ráda se s vámi podělím :-).
I psí svět má své celebrity. Někteří psi se proslavili na filmovém plátně, jiní záchranou lidských životů. Každý kdo má doma nějakého mazlíčka, ví, že on je tím jeho pravým hrdinou. A samozřejmě samotní psi k tomu přistupují ještě úplně jinak. Jaký...
Vysvitnou první jarní paprsky a vaše kočka se vrhá na parapet, kde se pak sluní po zbytek dne. Je vám to povědomé? Jaro, které přináší více slunce i vyšší teploty, vítají jak lidé, tak i jejich zvířecí přátelé. Zejména pak kočky.
Dnes se zaměříme na trochu odlehčenější téma, a to na otázku, jak to mají psi s televizí. Reaguje váš pes na televizi? A jak vlastně vnímá televizní obraz? Na toto téma jsem se zeptala také MVDr. Jana Šímy.
U domácích zvířat nedochází k obměně letní a zimní srsti a línají tak průběžně po celý rok. I přesto si myslím, že nyní, když se zima chýlí ke svému konci, není na škodu si zopakovat něco málo o vyčesávání psích chlupů. Připravila jsem si pro vás i pár...
Také už jste si zkoušeli spočítat, kolik let je skutečně vašemu mazlíčkovi? Jednoduchý násobek sedmi totiž nemusí být vždy přesně vypovídající. Jak rychle stárnou psi a kočky, co věk ovlivňuje a podle čeho určit, kolik jim je vlastně let?
Máme je rádi a bereme je za věrné a poslušné přátele, ale nezapomínejme, že pes je šelmovité zvíře. S Jiřím Čejkou, odborníkem na sportovní kynologii, jsme se bavili o tom, jak se zachovat při setkání s agresivním psím jedincem. Ne všude je obvyklé, že...
Blíží se víkend a meteorologové hlásí slunečné počasí a vy přemýšlíte, že byste sobě a svému psovi dopřáli nějaké sportovní vyžití. Léto je sice ještě daleko, ale proč se nepřipravit už teď. Nabídka venkovních psích her a aktivit se zdá až neskutečně...
Je čtvrtek a s ním vám přinášíme další ze série článků o hlodavcích. Tentokrát věnovaný veverce chilské neboli osmákovi degu. Osmák je celkově kouzelné stvoření. Věděli jste například, že jeho speciální obranný mechanismus mu umožní zbavit se části...
Před pár týdny spadla v Krkonoších jedna z největších lavin za poslední dobu, která zavalila několik lidí, z nichž jeden bohužel zemřel. To mě přivedlo na dnešní téma, které se věnuje záchranářským psům, kteří pomáhají s vyhledáváním ztracených či...
Jak správně sestavit kočičí jídelníček, čím jej obohatit a na co si dát pozor, těmto otázkám jsme se věnovali v předchozím článku. Dnes se společně s výživovým odborníkem značky Brit, Ing. Martinem Kvášem, podávíme na kočičí jídelníček z té praktické...
O tom, že i dobře vycvičený pes může kousnout a že pokousání je nejčastěji následkem nějaké provokace či k ní dojde v obraně nebo stresové reakci jsme si již říkali v článku „Kousnout může každý“. Dnes se ale zaměříme na praktickou stránku věci, a to...
