Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních aktivistů se ale situace naštěstí pomalu mění k lepšímu.
Vždycky, když cestuji, zajímá mě to, jak se v té dané zemi dívají na chov domácích mazlíčků. A obecně, jak se tam se zvířaty zachází. Postavení koček, psů a hlodavců se v různých zemí značně liší, a tak se najde vždy něco, co mě překvapí. Dnes se podělím o zkušenost z Indonésie.
Aktuálně patří Indonésie k zemím, kde je mezi psí populací jeden z nejvyšších výskytů vztekliny. Týká se to především ostrovu Bali, kde potkáte psí chlupáče na každém rohu. Většina místních si jich nevšímá a ve většině případů je nemá ráda. Psi jsou zde na nejspodnějších příčkách sociálního žebříčku. Tomu odpovídá i zanedbaná péče o tyto indonéské oříšky.
Pro turisty jsou to „prašiví čoklové” a rovněž si jich příliš nevšímají. V průvodci se navíc dočtete, že kvůli riziku žloutenky se mazlení ani nedoporučuje. Reakce místních psů mohou být vzhledem k divokému životu na ulici nepředvídatelné.
Mne od podrbání odradily spíše blechy, které si v kožíšku hrdě nese každý druhý (možná úplně každý) z těchto chlupáčů. Nicméně v porovnání například se Srí Lankou, kde jsem se poprvé v životě setkala s útočícími psími smečkami, mi místní psi přijdou spíše klidnější až apatičtější.
Panuje tu jakási nepsaná dohoda o vzájemném smíru. Já tě nekousnu a ty mě nebudeš bít. Mír ovšem trvá jen do chvíle, než se něco stane. Například několik dní hladovějící pes ukradne od stánku nestřežené maso na špejli nebo vymete obětní košíček. V tu chvíli nemají místní obyvatelé daleko pro kámen nebo prak.
Pro mě scéna naprosto drásající mé pejskařské srdce. Přesto jsou boj o přežití a časté pranice jejich každodenní realitou. V Indonésii navíc stále provozují „krvavý sport“, kdy nechávají psa zápasit s kancem. Není divu, v indonéské tradici ani kultuře pes nehraje žádnou významnou roli.
Některé indonéské, konkrétně balijské, organizace začaly v posledních letech s očkováním a kastrací psů žijících na ulici, ale také se vzděláváním a osvětovými aktivitami směrem k veřejnosti. Díky finančním darům se daří situaci indonéských chlupáčů postupně zlepšovat. Osvěta bude ovšem ještě chvíli potřeba. Pokud se někdo z místních rozhodne psa chovat, obvykle ho má uvázaného na krátkém řetízku u svého domku či stánku.
Přesto zde na ulici míjíte zverimexy a nestačíte se divit, pro koho jsou asi určeny. Sem tam sice potkáte psa s obojkem, ale není v o moc lepším stavu než jeho soukmenovci bez páníčka. Ani západní turisté si sem své psy většinou nevozí kvůli zdejšímu bakteriálnímu prostředí nebezpečnému pro organismus jejich čtyřnohých miláčků. A tak stejně jako já hledají dočasnou náhradu za své psí lásky v obdarovávání potulných psů zbytky svých svačin.
Jaká je vaše zkušenost se psy při cestování do zahraničí?
Já sama zatím příchod nového člena domácnosti neočekávám, ale pár kamarádek už tenhle případ řešilo. Jak psovi, který je zvyklý být středobodem vesmíru a rozmazlovaným miláčkem vysvětlit, že teď se bude muset o svá privilegia dělit s malým človíčkem?...
Jak porozumět psí řeči, i když nejste Arabela? Základem je naučit se číst řeč těla a uvědomit si, že pes je v první řadě šelma, která se řídí především instinkty přežití, a až na druhém místě domácí mazlíček.
Máme tu podzim a s ním i začátek musherské sezóny. A ačkoli pořádná sněhová nadílka je ještě daleko před námi, trénovat se dá už teď, například na koloběžce. Takže pokud patříte mezi nadšence Jacka Londona a Bílého tesáka, bude se vám určitě tento...
Kočky v sobě mají geneticky zakódovanou čistotnost. Když z ničeho nic začnou čůrat mimo kočičí záchod, často to může značit nějaký problém (nejen zdravotní). Náš kocour to začal dělat až teď na stará kolena! Vůbec jsem netušila, oč jde, a proto jsem...
Výcvik mladého chlupáče je vážná věc. To, co se pes naučí ve štěněčím věku, už se pak hůře napravuje. Učením a tréninkem se také vytváří a upevňuje vzájemný vztah mezi psem a člověkem. Naše Roza je vážně ďábel a proto jsem se rozhodla výchovu...
O tom, že kočky jsou hravá stvoření, není pochyb. Naši kočičáci jsou toho živým důkazem. A jaké hry a hračky jsou jejich nejoblíbenější?
Pokud vás stejně jako mě čeká “last minute” dovolená, asi se shodneme, že první otázka, kterou si klademe, zní – S nebo BEZ? Jako pejskařům je vám určitě jasné, že myslím se psem nebo bez psa. Obvykle samozřejmě vyhrává první varianta a logicky proto...
Psi a vše kolem nich jsou mojí zálibou již od dětství, a tak není s podivem, že se volných chvilkách ráda pídím po tom, co se nového děje v kynologii. A tak vás asi nepřekvapí, že jsem si pro vás dnes přichystala článek o poměrně nové metodě výcviku...
Strašák všech majitelů psů. O čem je řeč? O přetočení žaludku neboli torzi. V naší rodině jsme vždycky měli spíše větší plemena psů jako například vlkodava. A tohle byla jedna z věcí, která byla naší noční můrou, neboť ti na to trpí obecně více, než...
Dnes se s vámi podělím o další ze střípků z mého života s novým psím členem rodiny, naší nezkrotnou a nohatou Rozinkou. Rozinka je kříženka a pochází z tak zvané “hromadírny”.
Také váš pes rád “loví” okolo poletující hmyz? A také vám v létě trne v zádech, když chňape po vosách a včelách nebo i sršních? A jak poznat, jestli má člověk doma psího alergika? Pozor bychom si měli dávat i teď v září, kdy vosy obhlíží popadané ovoce.
V létě jsme vyrazili s chlupáči na horskou dovolenou. A ačkoli jsem já sama na blogu už nakousla, jak je důležité pečovat o tlapky psa nejen v létě, byla jsem překvapená kolik jsem letos potkala pejsků s botami.
