Pes na horách

Nocleh se psem

Již od malička jezdíme s rodinou každý rok v létě na hory. Někdy jsme však našeho chlupáče museli svěřit příbuzným či známým, aby nám jej pohlídali, když jsme byli pryč. Důvodem nebylo, že bychom s ním nechtěli být, ale sem tam se stalo, že jsme nesehnali takové ubytování, které by bylo “dog-friendly”. Doba pokročila a nabídka míst, kde složit na horách hlavu dnes, již počítá i s našimi zvířecími mazlíčky.

Nehledě na typ ubytovacího zařízení, i zde musíme dodržovat určitá pravidla. Relativně často se například setkávám s tím, že není dovoleno brát psa do společných stravovacích místností apod. Základem je ohleduplnost nejen k majiteli (např. nenecháváme pejska spát v posteli a na sedačce), ale i ostatním hostům (ti se totiž nemusí k naší smůle řadit mezi psí nadšence). Může se stát, že někteří poskytovatelé ubytování si od nás dopředu vyžádají informace nejen o počtu, ale také velikosti pesanů, které s sebou plánujeme na horskou dovolenou přibrat.

Ačkoli to nemusí na první pohled působit přímo vřele, z vlastní zkušenosti vím, že tyto údaje slouží spíše k tomu, aby se zkorigovala očekávaná psí sešlost a nedocházelo tak k případným melám. Často jsou pro ubytování se psem vyhrazeny také jen určité pokoje, jejichž počet bývá omezen. Při vyhledávání ubytování se psem nám mohou pomoct webové stránky jako jsou například www.dovolena-se-psem.cz či www.dovolenasepsem.unas.cz. Vždy si však raději možnost noclehu i se psem raději ověřme telefonicky.

Psaná i nepsaná pravidla pro páníčky a jejich psy na horách

Dovolenou bychom měli vždy plánovat tak, aby se k nám na horskou tůru mohl připojit i náš chlupáč a nemuseli jsme ho nechávat samotného na pokoji. V cizím prostředí nejen, že by mohl nadrobit pěknou neplechu, ale také bychom mohli přijít o úžasné společné zážitky. Jak je to ale s pobytem psů například v národních parcích, které se nachází ve většině českých hor?

Stejně jako u ubytování i v tomto případě je dobré se informovat předem a to na konkrétní oblast, kam máme namířeno. Většina národních parků má informaci o pohybu se psem dostupnou na svých webových stránkách, například:

• Krkonošský národní park: www.krnap.cz/faq/,
• Národní park České Švýcarsko: www.npcs.cz/nejcastejsi-dotazy#8,
• Národní park Šumava: www.sumavainfo.cz/navstevni-rad-nps.

Návštěvní řády těchto a dalších parků se řídí zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ten stanovuje zákaz volného pobíhání psů na území I. a II. zóny národního parku. Jednotlivé správy NP si však výklad upravují a tak například v Krkonoších pes nemusí být na vodítku, ale musí být “v dosahu a pod povely svého pána”. Na Šumavě je to obdobné, návštěvní řád to však neříká explicitně a majitelům stanovuje “mít psa pod kontrolou”.

Vždy je tedy lepší neriskovat, že by náš pes mohl vyrušit v parku žijící živočichy nebo polekat ostatní kolemjdoucí zvláště na úzké pěšině, a mít ho raději přímo na vodítku. Nejde však jen o druhé, chráníte tak i samotného psa, který by se při zaběhnutí mohl nejen ztratit, ale také zranit v náročnějším terénu. Pro všechny případy psa doporučuji na výlet do hor vybavit vaším telefonním číslem, uvedeným buď přímo na obojku, anebo na známce či na papírku v adresáři připnutých na obojku, a to i když je pes očipovaný.

Jedním z pravidel, které patří do kategorie “nepsaných”, je “úklid po vašem pejskovi”. Ačkoli můžeme mít pocit, že se to v rozlehlé krajině ztratí, není tomu tak. Dbejme tak na to, aby i ostatní se mohli v klidu kochat horskými výhledy a nemuseli koukat pod nohy.

Všem horálům a jejich psům přeji prima dovolenou a někdy příště se podíváme, jak je to s pravidly na horách za našimi humny.