Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Klonování psů nebo koček se pomalu stává zcela běžnou realitou. Setkat se s ním můžete zatím především v asijských zemích. Svým obchodním plánem zaměřeným na tesknící majitele psů i koček nejvíce prosluly firmy v Jižní Koreji. Zde si mohou lidé, kteří právě ztratili svého zvířecího miláčka, nechat naklonovat jeho dvojče a mít ho tak po svém boku navěky.
Proti klonování domácích mazlíčků se bouří řada organizací na ochranu zvířat po celém světě. Uvádí, že stejně jako klonování lidí je i klonování domácích zvířat nepřirozené a neetické. Korejci, ale například i Američané a Britové se na to ovšem dívají jinak a jejich legislativa tuto možnost majitelům domácích mazlíčků umožňuje.
Vzhledem k vysokým nákladům, které se šplhají až do výše několika milionů korun, je pořízení klonu zesnulého psa či kočky pro většinu majitelů nedostupné. Nabízí se tak zcela přirozeně otázka, jestli je to „normální“ a zda nejde pouze o módní výstřelek.
I přes silné pouto, které mě pojilo s mými dvěma již zesnulými psy, si na toto netroufám jednoznačně odpovědět.
Právě silným spojením mezi majitelem a jeho mazlíčkem argumentují společnosti nabízející tuto službu a odvolávají se přitom na psychologické a traumatologické metody, kdy je pořízení klonu jednou z cest, jak se vyrovnat se ztrátou milovaného zvířecího parťáka. Jedná se o hru na city?
Ponecháme-li stranou otázku traumatu z bolestivé újmy, jakou bezpochyby úmrtí psího, kočičího či hlodavčího člena rodiny je, je zde ještě další rozměr celého podniku kolem klonování. Odborníci kritizují klonovací společnosti za neetické jednání hraničící s týráním zvířat, protože vyžaduje operaci tří psů: dárce DNA, dárce vajíček a náhradní matky.
Jak to vše vlastně začalo? Jako první psí klon proslul afghánský chrt Snuppy, který se narodil v roce 2005 a dožil se deseti let. Aby korejští vědci stvrdili tento „velkolepý zázrak“, nechali z jeho buněk naklonovat další štěňátka - přežili celkem tři. Dalším slavným klonem je policejní pes Trakr. I v jeho případě byli vědci úspěšní.
Od té doby běhájí po světě stovky naklonovaných převážně psích mazlíčků nejrůznějších plemen. Odborníci poukazují na to, že se toto podnikání začíná blížit spíše velkým „fabrikám na zvířata“.
Do Česka tento trend zatím nedorazil i kvůli náročnosti na technologické vybavení laboratoří. V této oblasti se ovšem proslavila česká vědkyně Helena Fulková, které se podařilo naklonovat laboratorní myš.
V naší rodině jsme bez pejska vydrželi vždy maximálně rok, poté jsme do smečky přivítali nového člena, který byl pokaždé něčím jedinečný a nenapodobitelný. Nad klonem jsme proto dosud nikdy neuvažovali :). Jak se na klonování díváte vy?
Tito majestátní psi s dlouhou historií na první pohled budí respekt. Při správné socializaci a výchově jsou to však příjemní a oddaní společníci. Vynikají vysokou inteligencí a samostatností. Blíže vám je představit mi pomohli chovatelé Antonín Kadlec...
Elektrický obojek může být skvělou pomůckou k výcviku ale i zajištění bezpečnosti psa. Musíme ovšem vědět, jak ho správně nastavit a používat. Ve výsledku k samotnému výboji pak ani nikdy nemusí dojít. Na základní principy jeho bezpečného používání...
Tento čas je krom užívání si sluníčka a probouzející se přírody pro mnohé spojený i s nepříjemnými alergickými reakcemi. Napadlo vás ale někdy, že na pyl může být alergický i váš psí parťák? Jak to poznat a co dělat?
Přemýšlíte, že byste začali s agility, ale hlavou se vám místo rozhodnutí honí jen samé otázky? Hodí se můj pesan pro tento sport? A hodím se pro něj vůbec já? Jak a kdy začít? Na tohle všechno a ještě víc jsem se zeptala trenéra agility Juraje Ružu.
Kočky tohoto plemene jsou inteligentní, komunikativní a hlavně velmi společenské. Na člověka si vytváří vazbu opravdu velmi silnou. Přízeň si krom milé povahy dokáží lehce získat i svým exotickým a vznešeným vzhledem.
V současné době dbáme na zvýšená hygienická opatření. Jakmile přijdeme z venku, sundáváme svršky, zujeme boty a umýváme si ruce. Pokud s námi přichází také psí společník, nesmíme zapomínat ani na něj. Hrozí totiž, že nám vir zanese domů. Jak se o psa v...
Jaro je tu a na svět začínají přicházet koťata. Pro mnoho z nás to může být novou zkušeností. Pojďme se proto podívat s chovatelkou sibiřských koček Helenou Rückerovou na to, co koťata ve svých prvních chvílích života potřebují a jak kočce můžeme...
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
