Klonování domácích mazlíčků je ve světě „normální“
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Klonování psů nebo koček se pomalu stává zcela běžnou realitou. Setkat se s ním můžete zatím především v asijských zemích. Svým obchodním plánem zaměřeným na tesknící majitele psů i koček nejvíce prosluly firmy v Jižní Koreji. Zde si mohou lidé, kteří právě ztratili svého zvířecího miláčka, nechat naklonovat jeho dvojče a mít ho tak po svém boku navěky.
Proti klonování domácích mazlíčků se bouří řada organizací na ochranu zvířat po celém světě. Uvádí, že stejně jako klonování lidí je i klonování domácích zvířat nepřirozené a neetické. Korejci, ale například i Američané a Britové se na to ovšem dívají jinak a jejich legislativa tuto možnost majitelům domácích mazlíčků umožňuje.
Vzhledem k vysokým nákladům, které se šplhají až do výše několika milionů korun, je pořízení klonu zesnulého psa či kočky pro většinu majitelů nedostupné. Nabízí se tak zcela přirozeně otázka, jestli je to „normální“ a zda nejde pouze o módní výstřelek.
I přes silné pouto, které mě pojilo s mými dvěma již zesnulými psy, si na toto netroufám jednoznačně odpovědět.
Právě silným spojením mezi majitelem a jeho mazlíčkem argumentují společnosti nabízející tuto službu a odvolávají se přitom na psychologické a traumatologické metody, kdy je pořízení klonu jednou z cest, jak se vyrovnat se ztrátou milovaného zvířecího parťáka. Jedná se o hru na city?
Ponecháme-li stranou otázku traumatu z bolestivé újmy, jakou bezpochyby úmrtí psího, kočičího či hlodavčího člena rodiny je, je zde ještě další rozměr celého podniku kolem klonování. Odborníci kritizují klonovací společnosti za neetické jednání hraničící s týráním zvířat, protože vyžaduje operaci tří psů: dárce DNA, dárce vajíček a náhradní matky.
Jak to vše vlastně začalo? Jako první psí klon proslul afghánský chrt Snuppy, který se narodil v roce 2005 a dožil se deseti let. Aby korejští vědci stvrdili tento „velkolepý zázrak“, nechali z jeho buněk naklonovat další štěňátka - přežili celkem tři. Dalším slavným klonem je policejní pes Trakr. I v jeho případě byli vědci úspěšní.
Od té doby běhájí po světě stovky naklonovaných převážně psích mazlíčků nejrůznějších plemen. Odborníci poukazují na to, že se toto podnikání začíná blížit spíše velkým „fabrikám na zvířata“.
Do Česka tento trend zatím nedorazil i kvůli náročnosti na technologické vybavení laboratoří. V této oblasti se ovšem proslavila česká vědkyně Helena Fulková, které se podařilo naklonovat laboratorní myš.
V naší rodině jsme bez pejska vydrželi vždy maximálně rok, poté jsme do smečky přivítali nového člena, který byl pokaždé něčím jedinečný a nenapodobitelný. Nad klonem jsme proto dosud nikdy neuvažovali :). Jak se na klonování díváte vy?
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.