20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Spousta milovníků králíků si plemeno vybírá hlavně podle jeho vzhledu. Čím rozkošnější, tím lepší. Možná ale netuší, že v přírodě žije určitý druh z řádu zajícovců, kterému se co do roztomilosti vyrovná jen málokterý domácí králík. Stejně jako kdysi činčila je dnes i pištucha kazašská skoro vyhynulým druhem.
Ochotona iliensis, neboli pišťucha kazašská, je nejen ten pravděpodobně nejroztomilejší hlodavec, ale zároveň i jeden z nejohroženějších živočichů na světě. Během posledních dvaceti let počet jedinců tohoto druhu rapidně klesl (asi o 70 %) a byl považován v podstatě za vyhynulý. Dnes se jejich populace odhaduje na méně než jeden tisíc a i nadále klesá.
Pištucha kazašská patří do řádu zajícovců. Vypadá jako sestřenice králíka s krátkýma kulatýma ušima a jasně zbarvenou srstí. Objevena byla až v roce 1983 a díky jejímu omezenému výskytu se o ní ví velmi málo. Dorůstá asi 20 centimetrů a živí se rostlinami, které si na zimu suší. O jejím způsobu života ale nevíme téměř nic. Díky tomu se jí také někdy přezdívá „kouzelný králík“.
V květnu roku 2014 se přírodovědci Li Weidongovi, původnímu objeviteli druhu, povedlo v severozápadní Číně nalézt první pištuchu od jejího objevení a zároveň i jednu z posledních žijících pišťuch vůbec.
Pištucha se totiž před globálním oteplováním uchyluje do čím dál vyšších horských poloh pohoří Ťan-šan v provincii Xinjiang. Díky němu totiž ledovce ustupují a věčný sníh zůstává pouze v čím dál větších výškách. Zatímco dříve žily pišťuchy v nadmořské výšce kolem 3 000 m. n. m., dnes je nenajdeme níže než v 4 100 m. n. m. a v podstatě už nemají ani kam dál ustoupit. To je společně se znečištěním ovzduší důvodem jejich vymírání.
Na rozdíl od úřadů, které pro jejich záchranu nedělají prakticky nic , Li Weidong z vlastních zdrojů financuje výzkum a snaží se o záchranu druhu. Zatím ale nejsou známy žádná opatření, která by napomohla pišťuchu kazašskou zachránit, a tak je možné, že k jejich vymření dojde jen pár desítek let od jejich objevení. Tedy dříve, než se nám podaří tento druh vůbec poznat. Můžeme jen doufat, že Weidongova snaha nepřijde vniveč a pišťuchy nakonec přežijí.
Li Weidong je i autorem následujících fotografií pišťuchy kazašské a jejího přirozeného prostředí:
Photo credit: Li Weidong
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...