Spousta milovníků králíků si plemeno vybírá hlavně podle jeho vzhledu. Čím rozkošnější, tím lepší. Možná ale netuší, že v přírodě žije určitý druh z řádu zajícovců, kterému se co do roztomilosti vyrovná jen málokterý domácí králík. Stejně jako kdysi činčila je dnes i pištucha kazašská skoro vyhynulým druhem.
Ochotona iliensis, neboli pišťucha kazašská, je nejen ten pravděpodobně nejroztomilejší hlodavec, ale zároveň i jeden z nejohroženějších živočichů na světě. Během posledních dvaceti let počet jedinců tohoto druhu rapidně klesl (asi o 70 %) a byl považován v podstatě za vyhynulý. Dnes se jejich populace odhaduje na méně než jeden tisíc a i nadále klesá.
Pištucha kazašská patří do řádu zajícovců. Vypadá jako sestřenice králíka s krátkýma kulatýma ušima a jasně zbarvenou srstí. Objevena byla až v roce 1983 a díky jejímu omezenému výskytu se o ní ví velmi málo. Dorůstá asi 20 centimetrů a živí se rostlinami, které si na zimu suší. O jejím způsobu života ale nevíme téměř nic. Díky tomu se jí také někdy přezdívá „kouzelný králík“.
V květnu roku 2014 se přírodovědci Li Weidongovi, původnímu objeviteli druhu, povedlo v severozápadní Číně nalézt první pištuchu od jejího objevení a zároveň i jednu z posledních žijících pišťuch vůbec.
Pištucha se totiž před globálním oteplováním uchyluje do čím dál vyšších horských poloh pohoří Ťan-šan v provincii Xinjiang. Díky němu totiž ledovce ustupují a věčný sníh zůstává pouze v čím dál větších výškách. Zatímco dříve žily pišťuchy v nadmořské výšce kolem 3 000 m. n. m., dnes je nenajdeme níže než v 4 100 m. n. m. a v podstatě už nemají ani kam dál ustoupit. To je společně se znečištěním ovzduší důvodem jejich vymírání.
Na rozdíl od úřadů, které pro jejich záchranu nedělají prakticky nic , Li Weidong z vlastních zdrojů financuje výzkum a snaží se o záchranu druhu. Zatím ale nejsou známy žádná opatření, která by napomohla pišťuchu kazašskou zachránit, a tak je možné, že k jejich vymření dojde jen pár desítek let od jejich objevení. Tedy dříve, než se nám podaří tento druh vůbec poznat. Můžeme jen doufat, že Weidongova snaha nepřijde vniveč a pišťuchy nakonec přežijí.
Li Weidong je i autorem následujících fotografií pišťuchy kazašské a jejího přirozeného prostředí:
Photo credit: Li Weidong
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
Záliba Malajsijců ve zvířátkách chovaných jen pro radost je velká, takže se nemusíte bát do těchto končin vyrazit. Skvěle se tam najíte vy, i váš pes. Malajsijská kuchyně je vyhlášená pro svoje chutná a voňavá koření. Zažívání vašeho čtyřnohého kámoše...
Určitě jste si všimli, že každý pes si hraje jinak a každý proto také upřednostňuje jiné hračky. Jestli nevíte, co svému chlupáčovi pořídit pro zábavu, třeba vám pomůže náš malý průzkum.
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
