Spousta milovníků králíků si plemeno vybírá hlavně podle jeho vzhledu. Čím rozkošnější, tím lepší. Možná ale netuší, že v přírodě žije určitý druh z řádu zajícovců, kterému se co do roztomilosti vyrovná jen málokterý domácí králík. Stejně jako kdysi činčila je dnes i pištucha kazašská skoro vyhynulým druhem.
Ochotona iliensis, neboli pišťucha kazašská, je nejen ten pravděpodobně nejroztomilejší hlodavec, ale zároveň i jeden z nejohroženějších živočichů na světě. Během posledních dvaceti let počet jedinců tohoto druhu rapidně klesl (asi o 70 %) a byl považován v podstatě za vyhynulý. Dnes se jejich populace odhaduje na méně než jeden tisíc a i nadále klesá.
Pištucha kazašská patří do řádu zajícovců. Vypadá jako sestřenice králíka s krátkýma kulatýma ušima a jasně zbarvenou srstí. Objevena byla až v roce 1983 a díky jejímu omezenému výskytu se o ní ví velmi málo. Dorůstá asi 20 centimetrů a živí se rostlinami, které si na zimu suší. O jejím způsobu života ale nevíme téměř nic. Díky tomu se jí také někdy přezdívá „kouzelný králík“.
V květnu roku 2014 se přírodovědci Li Weidongovi, původnímu objeviteli druhu, povedlo v severozápadní Číně nalézt první pištuchu od jejího objevení a zároveň i jednu z posledních žijících pišťuch vůbec.
Pištucha se totiž před globálním oteplováním uchyluje do čím dál vyšších horských poloh pohoří Ťan-šan v provincii Xinjiang. Díky němu totiž ledovce ustupují a věčný sníh zůstává pouze v čím dál větších výškách. Zatímco dříve žily pišťuchy v nadmořské výšce kolem 3 000 m. n. m., dnes je nenajdeme níže než v 4 100 m. n. m. a v podstatě už nemají ani kam dál ustoupit. To je společně se znečištěním ovzduší důvodem jejich vymírání.
Na rozdíl od úřadů, které pro jejich záchranu nedělají prakticky nic , Li Weidong z vlastních zdrojů financuje výzkum a snaží se o záchranu druhu. Zatím ale nejsou známy žádná opatření, která by napomohla pišťuchu kazašskou zachránit, a tak je možné, že k jejich vymření dojde jen pár desítek let od jejich objevení. Tedy dříve, než se nám podaří tento druh vůbec poznat. Můžeme jen doufat, že Weidongova snaha nepřijde vniveč a pišťuchy nakonec přežijí.
Li Weidong je i autorem následujících fotografií pišťuchy kazašské a jejího přirozeného prostředí:
Photo credit: Li Weidong
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
