Čím fotit
Otázka čím nejlépe fotit psy je jednoduchá a složitá zároveň. Proto na ni můžete dostat buď jednodušší, nebo složitější odpověď. O tom, jaké zařízení si vybrat a proč, pro vás Lukáš napsal další článek z našeho seriálu o focení psů.
Pro většinu chovatelů psů je zima obdobím, které je zapotřebí nějakým způsobem jednoduše přečkat. Toto roční období přitom nabízí ideální podmínky pro musherský sport. A pokud jste si našli zalíbení v letních trecích se psem, nevěšte psí postroj na hřebík - začíná tréninková sezóna. Co upravit, aby ji pes v pořádku zvládl?
Dogtrekking je relativně mladá sportovní disciplína, kterou si velmi rychle zamilovaly stovky českých sportovních kynologů i psovodů-amatérů. Orientační závod s trasami dlouhými okolo 100 km vyznačující se svou náročností má hlavní sezónu na jaře a na podzim. A zatímco já a můj psí chlupáč jsme rádi, že zvládneme párkrát do roka takzvanou “kočárkovou” variantu (délka okolo 20 km), správní dogtrekkeři nezahálí ani v zimě. Zimní měsíce jsou totiž ideální k tréninku vytrvalosti, posilování srdíčka a plicní kapacity jejich svěřenců.
Je to jednoduché. Aby váš pes zůstal v kondici po celý rok, je důležité mu i v zimě dopřát pravidelné vycházky. A zima má při správném zacházení s vaším psem blahodárné účinky na jeho zdraví. To platí pro psy zvyklé na pravidelnou zátěž, ale týká se to i městských psů a “gaučáků”. Pro všechny přitom platí jen jedno základní pravidlo: zůstat neustále v pohybu. Pobyt venku nemusí být dlouhý, ale za to by měl být intenzivní. Pro trénovaného psa by podle zkušených sportovních kynologů neměl být problém ujít v zimních měsících 30 až 40 kilometrů. Tak na co ještě čekat, vyráží se na tůru.
Předtím, než vyrazíte, je ale potřeba si uvědomit, že při zimním dogtrekkingu jsou namáhány tlapky ještě víc než obvykle. A ačkoli pár botiček patří do celoroční výbavy každé doktrekkerské dvojice, v zimě je určitě nezapomeňte. Právě ošlapané a sedřené polštářky na tlapách jsou nejčastějšími zdravotními problémy, se kterými se na dogtrekkingu lze setkat. I v zimě raději začínejte s tréninkem postupně. Nejde jen o fyzičku, ale aby si pes zvykl na sníh a led a takzvaně si “ochodil” polštářky. I v botičkách si bude chvíli na pohyb v jiném terénu zvykat.
Vedle pacek se na dogtrekkingový zimní trénink nabízí obléct i “zbytek” psa. Opět záleží na intenzitě pohybu. Rozhodně by se pes neměl během zimního tréninku takzvaně zplavit. Při normálním tempu psa obléknout můžete. Záleží také na typu srsti a výšky od země. Setkala jsem se s tím, že někteří chovatelé především severských tažných plemen své psy neoblékají ani v tuhých mrazech. Většina závodníků ale své psy obléká nebo po dokončení závodu přikryje dekou. Pokud byste totiž nechali prochladnout svaly, hrozí horší regenerace a větší náchylnost ke zraněním. Což je to, co před jarní závodní sezónou nikdo nechce.
Po tréninku můžete svému psovi dát trochu teplého mléka s jedním žloutkem a lžičkou hroznového cukru. Někteří psi mají v zimě zvýšené nároky na příjem krmiva. Nenechte se zmást. Není potřeba zvyšovat krmnou dávku, ale spíše zvolit takové krmivo, které má vyšší energetickou hodnotu. Pes má totiž mnohem větší výdej energie na udržení tělesné teploty (termoregulace), kterou je do těla potřeba znovu dostat. Nic nezkazíte ani výživovými doplňky, které podpoří imunitu a celkovou obranyschopnost zvířete.
Stejně jako u jiných sportů platí heslo, které jsem si půjčila od jedné ze špiček českého dogtrekkingu, a to “spěchej pomalu”. Pokud chcete s tímto sportem začít, určitě je lepší zkusit si nejprve některou z kratších tras (takzvaný mid). Zimu využijte na posilování fyzičky vaší i vašeho pejska, abyste se do toho mohli na jaře už naplno obout a třeba se i rovnou připojit k některému ze závodů. A pokud byste v mezičase chtěli vidět ty nejodvážnější u nás, přijeďte se podívat na jediný český zimní dogtrekkingový závod Zimní sen. Ten se koná v únoru 2018 v krásném Podkrkonoší. Třeba se tam potkáme :).
Otázka čím nejlépe fotit psy je jednoduchá a složitá zároveň. Proto na ni můžete dostat buď jednodušší, nebo složitější odpověď. O tom, jaké zařízení si vybrat a proč, pro vás Lukáš napsal další článek z našeho seriálu o focení psů.
Chystáte se na delší výpravu a nevíte, jestli zvolit vlak, autobus nebo třeba letadlo? Připravila jsem pro vás několik článků, které by vám mohly pomoct s výběrem. Shrnují základní pravidla platná pro cestování se zvířaty v hromadných dopravních...
Už dávno nemusíte nechávat své psy doma, když se rozhodnete strávit dovolenou na vodě. Mám pro vás pár postřehů, které se vám mohou hodit, pokud se chystáte vzít čtyřnohého šílence do raftu nebo kánoe. Zeptala jsem se na zážitky mé kamarádky Veroniky,...
Můžete mít sebekrásnějšího psa, ale když ho na snímku bude obklopovat špatně zvolené pozadí, dobrou fotku neuděláte. Váš načechraný bišonek mezi pytli od granulí a starými ponožkami nikoho neoslní, stejně jako černá šmouha v křoví pod hvězdným nebem...
Jestli letos plánujete venčit svého psa na pláži a nejen to, kromě článku Se psem k moři by se vám mohlo hodit také cestovní pojištění. Pojistka vám pomůže pokrýt náklady na nečekané nehody na cestách, jako jsou úrazy, nemoci a podobně.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.