Pro většinu chovatelů psů je zima obdobím, které je zapotřebí nějakým způsobem jednoduše přečkat. Toto roční období přitom nabízí ideální podmínky pro musherský sport. A pokud jste si našli zalíbení v letních trecích se psem, nevěšte psí postroj na hřebík - začíná tréninková sezóna. Co upravit, aby ji pes v pořádku zvládl?
Dogtrekking je relativně mladá sportovní disciplína, kterou si velmi rychle zamilovaly stovky českých sportovních kynologů i psovodů-amatérů. Orientační závod s trasami dlouhými okolo 100 km vyznačující se svou náročností má hlavní sezónu na jaře a na podzim. A zatímco já a můj psí chlupáč jsme rádi, že zvládneme párkrát do roka takzvanou “kočárkovou” variantu (délka okolo 20 km), správní dogtrekkeři nezahálí ani v zimě. Zimní měsíce jsou totiž ideální k tréninku vytrvalosti, posilování srdíčka a plicní kapacity jejich svěřenců.
Je to jednoduché. Aby váš pes zůstal v kondici po celý rok, je důležité mu i v zimě dopřát pravidelné vycházky. A zima má při správném zacházení s vaším psem blahodárné účinky na jeho zdraví. To platí pro psy zvyklé na pravidelnou zátěž, ale týká se to i městských psů a “gaučáků”. Pro všechny přitom platí jen jedno základní pravidlo: zůstat neustále v pohybu. Pobyt venku nemusí být dlouhý, ale za to by měl být intenzivní. Pro trénovaného psa by podle zkušených sportovních kynologů neměl být problém ujít v zimních měsících 30 až 40 kilometrů. Tak na co ještě čekat, vyráží se na tůru.
Předtím, než vyrazíte, je ale potřeba si uvědomit, že při zimním dogtrekkingu jsou namáhány tlapky ještě víc než obvykle. A ačkoli pár botiček patří do celoroční výbavy každé doktrekkerské dvojice, v zimě je určitě nezapomeňte. Právě ošlapané a sedřené polštářky na tlapách jsou nejčastějšími zdravotními problémy, se kterými se na dogtrekkingu lze setkat. I v zimě raději začínejte s tréninkem postupně. Nejde jen o fyzičku, ale aby si pes zvykl na sníh a led a takzvaně si “ochodil” polštářky. I v botičkách si bude chvíli na pohyb v jiném terénu zvykat.
Vedle pacek se na dogtrekkingový zimní trénink nabízí obléct i “zbytek” psa. Opět záleží na intenzitě pohybu. Rozhodně by se pes neměl během zimního tréninku takzvaně zplavit. Při normálním tempu psa obléknout můžete. Záleží také na typu srsti a výšky od země. Setkala jsem se s tím, že někteří chovatelé především severských tažných plemen své psy neoblékají ani v tuhých mrazech. Většina závodníků ale své psy obléká nebo po dokončení závodu přikryje dekou. Pokud byste totiž nechali prochladnout svaly, hrozí horší regenerace a větší náchylnost ke zraněním. Což je to, co před jarní závodní sezónou nikdo nechce.
Po tréninku můžete svému psovi dát trochu teplého mléka s jedním žloutkem a lžičkou hroznového cukru. Někteří psi mají v zimě zvýšené nároky na příjem krmiva. Nenechte se zmást. Není potřeba zvyšovat krmnou dávku, ale spíše zvolit takové krmivo, které má vyšší energetickou hodnotu. Pes má totiž mnohem větší výdej energie na udržení tělesné teploty (termoregulace), kterou je do těla potřeba znovu dostat. Nic nezkazíte ani výživovými doplňky, které podpoří imunitu a celkovou obranyschopnost zvířete.
Stejně jako u jiných sportů platí heslo, které jsem si půjčila od jedné ze špiček českého dogtrekkingu, a to “spěchej pomalu”. Pokud chcete s tímto sportem začít, určitě je lepší zkusit si nejprve některou z kratších tras (takzvaný mid). Zimu využijte na posilování fyzičky vaší i vašeho pejska, abyste se do toho mohli na jaře už naplno obout a třeba se i rovnou připojit k některému ze závodů. A pokud byste v mezičase chtěli vidět ty nejodvážnější u nás, přijeďte se podívat na jediný český zimní dogtrekkingový závod Zimní sen. Ten se koná v únoru 2018 v krásném Podkrkonoší. Třeba se tam potkáme :).
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...
Každý pes má tendenci tak trošku „machrovat“. Občas se snaží někoho zahnat, prohnat nebo vyhnat. Nezáleží na rase, má to v sobě každý – jde totiž o pozůstatky chování, které bylo kdysi nezbytné, aby přežil. Chránil své území a své postavení vlastně...
Posledně vám Lukáš slíbil více detailů o nastavení fotoaparátu a o jeho režimech. A protože sliby se mají plnit, v následujícím článku vám vysvětlí, co znamenají jednotlivá záhadná písmenka a čísla a jak ovlivní výslednou fotografii:
Cestovat se psem v letadle je o něco složitější, než klasická doprava na zemi. Může se ale stát, že vlak, autobus nebo auto budou pro dosažení vámi zvolené destinace úplně nevhodné. Pak máte několik možností, jak dostat svého psa do oblak.
Podle některých sociologů si člověk vypěstoval žárlivost ruku v ruce s vývojem vztahů ve společnosti, jak ji známe. Váže se výhradně na romantický nebo sexuální vztah dvou lidských bytostí. Proto někteří vědci tvrdí, že pes nežárlí, že jen přirovnáváme...
Minule nám Lukáš předal pár rad, které nám pomohou s výběrem vhodného fotoaparátu. Tentokrát nám vysvětlí, co a jak bychom si na své hračce měli nastavit.
Když vyrážíte se psem na delší cestu, není na škodu předem zvážit, který dopravní prostředek je pro vás oba nejvhodnější. Snad vám aspoň maličko pomůžu s výběrem. Posledně jsem se podívala na zoubek vlakům, tentokrát se zaměřím na autobusy.
Zatímco my řešíme, jestli nám pro cestování se psem vyhovuje víc tramvaj, nebo autobus, v Hongkongu do většiny dopravních prostředků zvířata vůbec nesmí. Naštěstí pro tamní pejskaře se teď po ulicích začal prohánět speciální psí spoj.