Pro většinu chovatelů psů je zima obdobím, které je zapotřebí nějakým způsobem jednoduše přečkat. Toto roční období přitom nabízí ideální podmínky pro musherský sport. A pokud jste si našli zalíbení v letních trecích se psem, nevěšte psí postroj na hřebík - začíná tréninková sezóna. Co upravit, aby ji pes v pořádku zvládl?
Dogtrekking je relativně mladá sportovní disciplína, kterou si velmi rychle zamilovaly stovky českých sportovních kynologů i psovodů-amatérů. Orientační závod s trasami dlouhými okolo 100 km vyznačující se svou náročností má hlavní sezónu na jaře a na podzim. A zatímco já a můj psí chlupáč jsme rádi, že zvládneme párkrát do roka takzvanou “kočárkovou” variantu (délka okolo 20 km), správní dogtrekkeři nezahálí ani v zimě. Zimní měsíce jsou totiž ideální k tréninku vytrvalosti, posilování srdíčka a plicní kapacity jejich svěřenců.
Je to jednoduché. Aby váš pes zůstal v kondici po celý rok, je důležité mu i v zimě dopřát pravidelné vycházky. A zima má při správném zacházení s vaším psem blahodárné účinky na jeho zdraví. To platí pro psy zvyklé na pravidelnou zátěž, ale týká se to i městských psů a “gaučáků”. Pro všechny přitom platí jen jedno základní pravidlo: zůstat neustále v pohybu. Pobyt venku nemusí být dlouhý, ale za to by měl být intenzivní. Pro trénovaného psa by podle zkušených sportovních kynologů neměl být problém ujít v zimních měsících 30 až 40 kilometrů. Tak na co ještě čekat, vyráží se na tůru.
Předtím, než vyrazíte, je ale potřeba si uvědomit, že při zimním dogtrekkingu jsou namáhány tlapky ještě víc než obvykle. A ačkoli pár botiček patří do celoroční výbavy každé doktrekkerské dvojice, v zimě je určitě nezapomeňte. Právě ošlapané a sedřené polštářky na tlapách jsou nejčastějšími zdravotními problémy, se kterými se na dogtrekkingu lze setkat. I v zimě raději začínejte s tréninkem postupně. Nejde jen o fyzičku, ale aby si pes zvykl na sníh a led a takzvaně si “ochodil” polštářky. I v botičkách si bude chvíli na pohyb v jiném terénu zvykat.
Vedle pacek se na dogtrekkingový zimní trénink nabízí obléct i “zbytek” psa. Opět záleží na intenzitě pohybu. Rozhodně by se pes neměl během zimního tréninku takzvaně zplavit. Při normálním tempu psa obléknout můžete. Záleží také na typu srsti a výšky od země. Setkala jsem se s tím, že někteří chovatelé především severských tažných plemen své psy neoblékají ani v tuhých mrazech. Většina závodníků ale své psy obléká nebo po dokončení závodu přikryje dekou. Pokud byste totiž nechali prochladnout svaly, hrozí horší regenerace a větší náchylnost ke zraněním. Což je to, co před jarní závodní sezónou nikdo nechce.
Po tréninku můžete svému psovi dát trochu teplého mléka s jedním žloutkem a lžičkou hroznového cukru. Někteří psi mají v zimě zvýšené nároky na příjem krmiva. Nenechte se zmást. Není potřeba zvyšovat krmnou dávku, ale spíše zvolit takové krmivo, které má vyšší energetickou hodnotu. Pes má totiž mnohem větší výdej energie na udržení tělesné teploty (termoregulace), kterou je do těla potřeba znovu dostat. Nic nezkazíte ani výživovými doplňky, které podpoří imunitu a celkovou obranyschopnost zvířete.
Stejně jako u jiných sportů platí heslo, které jsem si půjčila od jedné ze špiček českého dogtrekkingu, a to “spěchej pomalu”. Pokud chcete s tímto sportem začít, určitě je lepší zkusit si nejprve některou z kratších tras (takzvaný mid). Zimu využijte na posilování fyzičky vaší i vašeho pejska, abyste se do toho mohli na jaře už naplno obout a třeba se i rovnou připojit k některému ze závodů. A pokud byste v mezičase chtěli vidět ty nejodvážnější u nás, přijeďte se podívat na jediný český zimní dogtrekkingový závod Zimní sen. Ten se koná v únoru 2018 v krásném Podkrkonoší. Třeba se tam potkáme :).
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
