Věděli jste, že už i malou laboratorní myšku si můžete pořídit z chovné stanice, a to hned v široké paletě úžasných barev?
Právě dvě bílé laboratorní myšky byly mými prvními mazlíčky. Pravda, moc mazlit se s nimi nedalo, nicméně na rozdíl od křečka mě alespoň nikdy nekously. Dnes už ovšem neseženete pouze ty klasické bílé a výhradně ve zverimexu. Pořídit si malou myšku můžete přímo z chovatelské stanice a funguje u nás i jejich chovatelský klub. Laboratorní myš už dávno není to nám všem známé bílé zvířátko s červenýma očima. Díky domestikaci se získalo už přes 300 mutací s nejrůznějším vybarvením i typem srsti.
Český klub myší vznikl roku 2011 za účelem eticky a geneticky správného chovu myší. Vede evidenci zvířat, pořádá výstavy a školení. Myšky mají i svůj vlastní plemenný standard, podobně jako kočky nebo psi.
Fancy myš má velké výrazné uši, dlouhé štíhlé tělo, dlouhý, zužující se ocas, trojúhelníkovitou hlavu na výrazném krku a velké vystouplé oči. Dohromady působí roztomileji, tak trochu jako kreslené zvířátko. Pet myš více připomíná klasickou myšku. Má krátké robustnější tělo i krátký, nezužující se ocas a hlavu bez znatelného krku.
Druhů srsti myšek existuje mnoho. Krom krátké a dlouhé srsti se dále dělí například na saténovou nebo zvlněnou a nechybí samozřejmě ani bezsrstá verze myšky. I u barev a znaků je z čeho si vybírat. Jen jednobarevných existuje 14. Krom nich jsou pak například variety s bílým bříškem, se znaky nebo stínováním. Našli byste i myšku bezocasou.
Jsem si jistá, že takovéto krásné myšky už snad nikomu nemohou nahánět hrůzu nebo v něm vzbuzovat odpor. A pokud by se vám dokonce natolik zalíbila, že byste začali uvažovat nad jejich pořízením, tady je pár rad do začátku:
Myšky jsou poměrně nenáročná zvířátka a ke spokojenému životu toho moc potřebovat nebudou. Jsou ale velmi společenské. Pokud neuvažujete hned o chovu, pořiďte si dvě samičky. Samci se spolu nechovají - perou se a soupeří o teritorium, dokud jeden z nich nezemře. Samci ale lépe snášejí samotu a prý jsou přítulnější, i chov jednoho myšákaje tedy možností.
Doporučuji, ostatně jako u každého hlodavce, myšku nepořizovat ve zverimexu, ale raději kontaktovat chovatele. Překvapilo by vás, jaké množství už jich u nás je. A především - chovatel vám prodá zdravou a ochočenou myšku. Jistě vám do začátku s chovem i dobře poradí, informuje vás, na co je jedinec zvyklý, co je pro něj vhodné, nebo kdy se narodil. Pokud jen zajdete za roh do zverimexu, může se vám stát, že si domů donesete nemocnou myšku, nebo jich doma budete mít další ráno o dost víc, protože jste si koupili nakrytou samičku.
Myšce budete muset také zařídit domov. Jak už jsem psala, moc toho nepotřebují. Výbava by se dala přirovnat k té pro křečka. V kleci či terárku potřebuje mít misku na potravu a napáječku na vodu, podestýlku a hračky.
Ano, i hračky. Myšky jsou velmi aktivní, zvědavá a hravá zvířátka, a proto se musíme postarat i o jejich zábavu. Především u samečků, kteří žijí sami. Takové malé hřiště jim můžeme v kleci vyrobit z větví břízy nebo ovocných stromů (pozor, nesmí být chemicky ošetřené), tvárnicové cihly, květináče, kamenů nebo třeba ruličky toaletního papíru. Použít můžete téměř vše, co vás napadne. Jistě ocení i různé domečky, kolečka na běhání, hamaky a prolézačky zakoupené v chovatelských potřebách.
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
