Jsem milovnicí koček. Fascinují mě svou ladností, hravostí i velkou hrdostí. Na konci jara jsem zapátrala po zajímavostech z kočičí historie a kroky mě zavedly až na dálný Východ k Maneki Neko, kočce která lidem nosí štěstí a bohatství. Podobně jako v Egyptě byla i v Číně a Japonsku kočka spojována s říší mrtvých a díky své schopnosti vidět ve tmě měla také odhánět zlé duchy.
Na historii koček je ale strašně zajímavé, jak odlišně je popisována v jednotlivých kulturách. Pro buddhisty byly kočky ztracené, odkázány samy na sebe. V Číně zase představovaly symbol dlouhověkosti. Neméně fascinující je však jejich příběh z Egypta. Kočky byly ve starověkém Egyptě vnímány jako vtělení Bastet, bohyně krásy, plodnosti, mateřskosti i požitků a krásných umění jako hudby a tance. Zobrazována byla nejčastěji v podobě lvice (později kočky), případně ženy se lví hlavou. Bastet byla ztělesněním rafinované ženskosti i ochránkyně. I proto byly kočky staroegyptskými obyvateli chované doma a uctívané jako ochránkyně v domech a rovněž i v chrámech v sídle faraonů. Proto i předměty, na kterých byly kočky vyobrazené, byly brány s náležitou úctou.
Ve starověkém Egyptě dokonce existovalo město Bubastits s chrámem Bastet, které bylo centrem uctívání koček a bylo to zde, kde se našly ostatky tisíců mumifikovaných koček. Pokud byste zde žili a dopustili se nějaké křivdy na kočce nebo ji dokonce usmrtili, čekal by vás velice přísný trest. V případě zabití šlo dokonce o trest nejvyšší. V porovnání s dalšími zvířaty jako jsou ovce, kozy, krávy nebo drůbež, byl vztah Egypťanů ke kočkám zcela unikání. Kočky měly svobodu, záleželo zcela na nich, kdy přišly a odešly. Z historický pramenů však není zcela jasné, zda kočky měly svá jména. Obecně panuje informace, že se kočky oslovovaly spíše obecným „miu“.
O tom, jak se kočkám žilo v době starověkého Egypta svědčí také malby v objevených hrobkách. Na spoustě z nich najdeme pány s jejich domácími mazlíčky. Malby zachycují kočky sedící u stolu, pochutnávající si na rybě nebo kočky se svým pánem na lovu. Archeologové našli také spousty amuletů z bronzu, slonoviny, terakoty a dalších materiálů, buď ve tvaru kočky, nebo s jejím obrazem. Když došlo v rodině k úmrtí kočky, oholili si její majitelé jako výraz smutku obočí a tělo kočky odnesli k balzamovači. Láska Egypťanů ke kočkám byla až tak hluboká, že jedna legenda vypráví o tom, jak Peršané porazili v jedné bitvě Egypťany právě skrze lest spojenou s kočkou. Egypťané se natolik báli kočce ublížit, že se nakonec raději dobrovolně vzdali.
Není žádným tajemstvím, že psi mají rádi návštěvu u veterináře asi tak stejně jako my u zubaře. Pro většinu psích chlupáčů představuje obrovský stres, který trvá i několik hodin. Díky svým instinktům ji totiž vycítí ještě dřív, než se do ordinace...
Když necháme přírodu pracovat a nepleteme se jí do cesty, dokáže divy. Vypuštění vlků do Yellowstonského parku a ponechání jich vlastnímu osudu nám krásně ukazuje, jak je příroda komplexní systém a jak tři desítky šelem dokáží proměnit celý ekosystém...
Osmapadesátiletý Chris našel v záchraně koček a péči o ně znovu smysl života poté, co mu zemřel syn. Pomáhá mu to vyrovnávat se s žalem a má se zase čemu věnovat.
Spousta z nás má esenciální oleje v oblibě, ať už jen kvůli vůni, nebo jejich léčivým účinkům. Aromalampu či difuzér má doma každý druhý. Víte ale, jaké účinky mají tyto vonné látky na vaše kočky, a že jim mohou vážně uškodit?
Jistě už jste viděli některé z virálních videí, kde kočky nadskakují úlekem a jsou v naprostém šoku z okurky. Zajímá vás, jak tomu doopravdy je? Bojí se kočky této neškodné zeleniny, nebo za tím stojí něco jiného?
Tento psík je malý závisláček. Svému majiteli je bezmezně oddaný a udělá vše, aby mu zvedl náladu. Ne nadarmo se mu také říká antidepresivní pes. Koneckonců, mnoha lidem se úsměv na tváři objeví jen při pohledu na něj.
Ačkoli se vzhledem a do jisté míry i povahou podobají norským lesním a mainským mývalím kočkám, nejsou sibiřské kočky tolik populární. Mimo Rusko a bývalé země východního bloku je totiž celkem málo známá a nevyskytuje se příliš často. U nás ovšem máme...
Psi jsou neodmyslitelnou součástí našich životů. Jak to ale udělat, když je vaším snem vyrazit na plachetnici kolem světa nebo jakékoliv jiné dobrodružství? Vezměte svého psího chlupáče s sebou. Na co při přípravách na vzdálenou cestu - ať vás zavede...
Během hindského festivalu Tihar je druhý den věnován psům. Oslavuje se jejich věrnost a oddanost, ctí se jako společníci, strážci i přátelé. Svátek plný světel a barev neopomíjí ani toulavé psy a je to vážně mimořádná podívaná.
Potkani jsou velmi čistotná zvířátka. Několikrát za den je můžete vidět, jak se olizují a svůj kožíšek tak udržují v perfektním stavu. Trpí, pokud jsou v nevyhovujícím prostředí, ačkoli v něm umí přežít. Spousta lidí si o nich myslí, že se rádi koupou....
Pro nás, oddané psí rodiče, často změny v našich životech zahrnují i psí parťáky. Navíc věci, které děláme, aby chlupáči zůstali šťastní a zdraví, často stejně působí i na nás samotné. Vděčíme jim tak za kvalitnější život, a to samé si zaslouží i oni...
Občas je fajn psí rutinu narušit nějakou zajímavou činností a co by mohlo být lepšího, než naučit pesana nějaký ten trik. Psi nudu nesnáší, i ten největší gaučák nějaké to rozptýlení uvítá. Tady máte pár tipů na kousky, které se svým chlupáčem můžete...
