Samozřejmě se tu nebudeme bavit o tom, jak psa naučit plavací techniku. Půjde nám o to, jak psa na vodu zvyknout a z plavání mu udělat pozitivní zážitek. Ne každý z nich totiž vodě důvěřuje, někteří se jí i bojí. Víte, jak ostýchavost k vodě překonat?
Můj pesan vodě nijak neholduje. Přesněji řečeno z ní měl hrůzu. Jeho první zážitek s plaváním byl totiž takový, že z asi metr vysokého svahu skočil do rybníka v domnění, že jde o louku (hladina byla porostlá řasou natolik, že to tak opravdu vypadalo). Sice děláme pokroky, loni už do vody i sám vlezl (sice asi jen proto, aby mě utopil - doplaval totiž ke mně a snažil se mi vylézt až na hlavu - ale i to se počítá :-)), nicméně pořád s vodou není kamarád, a tak moje práce nekončí.
Někteří ze psů s vodou žádný problém nemají a nemusejí se ani nic učit. Jsou prostě ve vodě jako doma. Jiní do ní vlezou, jen když musí, a někteří by do ní nevlezli, ani kdyby šlo o život. Samozřejmě, že si plavání nemusí oblíbit každý pes, stejně jako třeba aportování míčku. Jejich nelibost k plavání ale může vycházet i ze zmíněné nedůvěry nebo špatné zkušenosti. A pro takové případy jsem pro vás připravila pár tipů, jak na to, aby pro psa bylo koupání radostným zážitkem.
Vstup do vody by měl být vždy dobrovolný. Nikdy do ní psa neházejte nebo netahejte. Právě tak by mohla vzniknout ta špatná zkušenost, kvůli které se bude vody bát. Buďte trpěliví a smiřte se s tím, že do vody pes poprvé vůbec nevleze. A třeba ani podruhé či potřetí.
Nejdříve psa s vodou seznamte třeba v dětském bazénku nebo někde na mělčině. Když přejdete k větší vodě, třeba jezeru nebo rybníku, zvolte takové místo, kde je pozvolný přístup do vody a pejsek bude moci jednoduše jak do vody, tak z ní. Vyhněte se zatím řekám, kde by pes silnější proud nemusel zvládnout. Ne každý je stejně zdatný plavec a vy zatím nevíte, jak na tom právě ten váš je.
Každý pokrok odměňujte, ať už pamlskem, pochvalou, nebo pohlazením. Pokud pes od vody naopak couvá, nelitujte ho. Tím mu jen potvrdíte, že se bojí oprávněně. Prostě jeho rozhodnutí akceptujte a dál to neřešte.
Pejska můžete do vody zkusit i nalákat, třeba aportem nebo oblíbenou hračkou. Zprvu házejte aport ke břehu nebo na mělčinu a postupně začněte házet více do hloubky. Někomu se osvědčila i “piškotová cestička” od mělčiny do hloubky.
Jiný pes, který má vodu rád a nebojí se jí, vám v učení může pomoci. Když ten váš uvidí, jak ve vodě řádí jiní psi a jak si to užívají, může ho to popostrčit kupředu.
Jak je na tom váš pes? Je jedním z těch vodních řádilů, kteří by vydrželi skákat do vody celý den, nebo máte stejně jako já doma psího odpůrce? A máte nějaké další rady, jak pejskovi k vodě vybudovat kladný vztah?
Jestli hledáte malého přátelského psíka se spoustou energie a dobré nálady, jste na dobré stopě. A navíc po něm doma určitě nebudete mít podlahu plnou chlupů, vhodným parťákem je totiž i pro alergiky.
Jezdíme na výlety, na dovolené a někteří z nás i na psí soustředění a tábory. Jak řešit stravování psího chlupáče mimo domov? Pokud je vám sympatická myšlenka přirozené masové stravy, konzervy pro psy jsou skvělou alternativou ke granulím. A na cestách...
Lámete si hlavu, jak správně krmit psího chlupáče v zátěžovém řežimu? Už nemusíte. Řešení je nasnadě. Díky vysokému obsahu masa a všem potřebným vitamínům a minerálům může dobře posloužit masová konzerva. Ta je navíc vhodná i pro příznivce barfování.
Víte, co monoproteinové krmivo je? Z názvu je to vlastně jasné, mono-protein. Můžete si říct, že to je přece ale spíš nevýhoda, že krmivo obsahuje jen jeden protein. Není tomu tak. Hodí se pro zdravé psy i pro ty se zažívacími problémy.
Touto zákeřnou a hlavně celoživotní nemocí mohou trpět nejen lidé, ale i naši čtyřnozí mazlíčci. Vy, co máte doma kočičí parťáky, víte, jak jí předcházet, jak ji u chlupáče rozpoznat a jak mu podat první pomoc?
Běh nás udržuje v dobré fyzické i psychické kondici. Stejně tak naše psí mazlíčky. Jak se naučit běhat společně se psem? Při canicrossu, jak se běhu se psem také jinak říká, pomáhá pes svou silou běžci v běhu. Jaká je k tomu potřeba výbava a co byste...
To, že je Bohumil Hrabal úzce spjatý s Kerskem, je celkem známý fakt. Věděli jste ale, že byl obrovským milovníkem koček a dodnes tu, podle místních, najdete potomky Hrabalových koček?
Jak se zachovat v případě, že vašemu psovi během procházky něco stane? A jak mu poskytnout první pomoc? Co by mělo být základním minimem v psí lékárničce? Jak na drobná poranění, otravu nebo alergickou reakci? Svoje tipy vám prozradí v dalším díle...
Kočky hrají v životě mnohých z nás důležitou roli. Jsou nám rovnocennými společníky, utěšují nás, rozesmívají a sdílejí s námi i nejrůznější všední okamžiky. Už po tisíce let jsou nám společníky i pomocníky. Svůj svátek si tedy jistě zaslouží.
Toto vzácné plemeno se velmi podobá svým předkům - Shar-Pei. Jsou to vlastně jeho zmenšeniny s pár odchylkami v povaze. Ačkoli je jejich výchova složitější, jsou to výborní rodinní společníci.
Psí apetit nezná mezí. A tak není neobvyklé, že pes spořádá kus klacku, se kterým si ještě před chvíli hrál, nebo se prostě jen “pase” na louce během procházky. Někdy to mohou odnést i vaše domácí květiny. Jaké rostliny ale pro psa mohou být nebezpečné...
I výběr takové obyčejné věci, jakou je náhubek, může být někdy věda. Podle čeho vybírat, čemu se vyhnout a na co si dát pozor?
