Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování do domu se zahradou se zpátky rozhodně nehrnula.
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování do domu se zahradou se zpátky rozhodně nehrnula.
Kočku moji rodiče pořídili, protože je méně časově náročná než pes, o kterého jsem neustále škemrala. Britskou modrou si vybrali proto, že je mazlivá a ať si lehne kamkoli, vypadá jako ozdoba. Takže první tři roky života strávila Racy v podstatě jen na pár metrech čtverečních v našem bytě 3+1, jedla konzervy a spala. Několikrát jsem ji vzala ven na kšírech a vodítku. Procházky většinou strávila přitisknutá k zemi, švihala ocasem, tvářila se vyděšeně a byla ochotná pohybovat se jedině směrem k našemu vchodu do paneláku. Měla jsem z toho výčitky, takže po sotva deseti pokusech jsem snahu přivyknout ji na venkovní prostředí vzdala.
Když jsme se v jejích třech letech na podzim přestěhovali do domu se zahradou, Racy jsme ven raději nepouštěli. Ale pak přišlo jaro a kuchyňské dveře vedoucí na trávník jsme zapomínali zavírat. Racy nejprve koukala přes práh, pak začala očichávat schody a plížit se podél domu. Časem si troufla ochutnat trávu, dokonce do ní i vlezla a koncem léta už se v ní cítila jako doma.
Uplynul rok a z našeho „polštářku na gauč“ se stal divoký tygr. Přede dveřmi se začaly objevovat zakousnuté myši a bohužel sem tam i nějaký ten ptáček. Dokonce se jí narodilo 5 krásných zdravých koťátek. Dnes je naší Racy už 14 let a ty roky byste jí rozhodně nehádali – pobyt venku jí svědčí :)
Takže pokud přemýšlíte o stěhování s kočkou, podle mě se není čeho bát. Jenom jí dejte čas, ať zahradu objeví sama. Můžete jí pomoct třeba cestičkou z kočičích pamlsků. Hodit ji hned do zeleně by mohlo mít za následek šok a odpor. Jen ať sama zjistí, že v přírodě je krásně. Jediný šok pak zažijete vy, až vám přinese první myš.
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.