Odmítání potravy se nevyhýbá ani zvířatům. Naopak, nechutenství je častým problémem, se kterým se majitelé psů setkávají. Pokud pes přestane přijímat běžnou krmnou dávku, může jít o dočasnou změnu nebo známku hlubšího problému.
Nechutenství jako obecný problém
Nechutenství u psa může být kompletní (pes nepřijímá žádnou potravu), nebo částečné (krmnou dávku konzumuje pouze částečně nebo je vybíravý). Pokud zvíře nejeví zájem ani o pamlsky nebo vodu, měl by jeho majitel zpozornět. V případě, že zvíře odmítá jakoukoliv potravu déle než 24–48 hodin (u štěňat nebo starších jedinců i kratší dobu), je na místě vyhledat veterinární vyšetření.
Mezi nejčastější příčiny nechutenství patří zdravotní komplikace, bolest, stres a změna prostředí, léky, nespokojenost s formou krmiva.
Proč pes odmítá granule
Někdy pes odmítá výhradně granule, zatímco zájem o jiné typy potravy přetrvává. V takových případech bývají příčinou spíše výživové nebo behaviorální faktory, které lze zpravidla řešit úpravou režimu. Nejčastěji se jedná o:
1. Nízkou atraktivitu krmiva
Některé granule mají pro psy méně přitažlivou vůni nebo texturu. Přechod na jinou značku krmiva, změna receptury nebo otevření dlouho skladovaného balení může vést ke snížení apetitu.
2. Příliš časté střídání krmiva nebo přikrmování
Pes zvyklý na lidskou stravu, pamlsky nebo konzervy může odmítat granule jako méně atraktivní alternativu. Při dlouhodobém přikrmování vzniká tzv. negativní posílení – zvíře si spojí odmítnutí běžného krmiva s následným přísunem chutnější náhrady.
3. Nevhodné podmínky ke krmení
Rušivé prostředí, hluk, přítomnost jiných zvířat nebo změna místa, kde bývá miska běžně umístěna. Tyto podněty mohou narušovat běžné stravovací chování.
4. Změnu rutiny nebo stres
Změny v rytmu dne, cestování, návštěvy nebo jiné neobvyklé podněty mohou vést k dočasnému odmítání potravy.
Problémy se zuby
Bolestivé záněty dásní, ulomené zuby nebo zubní kámen mohou psovi ztěžovat kousání tvrdších granulí. Zvíře proto může granule odmítat, ale o měkkou stravu (např. konzervy nebo pamlsky) nadále jevit zájem. V takovém případě je vhodné zkontrolovat dutinu ústní a navštívit veterináře.
Doporučení při odmítání granulí
Pokud není přítomna zdravotní příčina, lze situaci řešit úpravou režimu a prostředí:
Nastavit krmný režim – stravu je vhodné podávat ve stejný čas, po 15–20 minutách misku odebrat. Opakováním se posiluje pravidelnost a očekávání.
Zvýšit atraktivitu krmiva – zalití teplou vodou nebo vývarem bez soli a koření může zlepšit senzorické vlastnosti. Rovněž pomůže přidání topperů, které zvyšují atraktivitu granulí zvýrazněním chuti.
Eliminovat rušivé podněty – krmení je vhodné provádět v klidném a známém prostředí.
Omezit alternativní zdroje potravy – pamlsky mezi jídly a lidská strava negativně ovlivňují příjem kompletního krmiva.
Postupně přejít na jiný typ krmiva – pokud je potřeba změnit značku nebo formu stravy, doporučuje se pozvolná adaptace v horizontu 7–10 dnů. Při výběru krmiva zaměřit pozornost na jeho složení. Vyhýbat se různým neznámým a vysoce průmyslově zpracovaným surovinám. Kvalitní strava by měla obsahovat vitamíny, bílkoviny a probiotika.
Zavést aktivity před krmením – krátká procházka může stimulovat apetit. Mechanické nadrcení nebo ohřev krmiva může rovněž zvýšit jeho atraktivitu pro psa.
Kdy vyhledat veterinární pomoc
Pokud se k odmítání granulí přidá ztráta hmotnosti, průjem, zvracení, letargie nebo jiné klinické příznaky, je na místě komplexní vyšetření. Rychlou reakci vyžadují zejména štěňata, březí feny a senioři, u nichž může být energetická bilance velmi křehká.
Zima je konečně pryč. Květiny a stromy začínají pomalu kvést a nastává období sluníčka a teplého počasí. Stejně jako pro člověka, tak i pro vašeho pejska nebo kočku začíná nové roční období, se kterým se musí vypořádat každý po svém.
Vlk, který se ale daleko víc chová jako pes. Temperamentní, svérázný, neúnavný, zato oddaný svému pánovi až za hrob. Československý vlčák je vzhledem a povahou podobný vlkovi karpatskému, po německém ovčákovi zdědil hlavně pracovitost a oddanost...
Život bez svého mazlíka si dokáže představit málokterý chovatel. Stejně tak si řada cestovatelů neumí představit život bez nových zahraničních dobrodružství. Co když máte možnost vyrazit na cestu kolem světa, ale zároveň už jste do rodiny přijali...
Více než polovina obyvatel naší planety vlastní nějakého domácího mazlíčka. Nejvíce „mazlíčkofilů“ žije ve Spojených státech amerických, Jižní Americe a Rusku a nejméně naopak v Asii. V Evropě vedou kočky nad psy. V Latinské Americe preferují malé...
Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních...
Občanský zákoník z roku 2014 zvýšil ochranu zvířat, když uznal, že smysly nadaní živí tvorové nejsou věci. Přesto stále slýcháme o kauzách týrání hospodářských i domácích zvířat. Co dělat, když se s týráním zvířecích mazlíků setkáte ve vašem okolí?
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.