Přestože mají kočky svou hlavu, s výchovou byste to neměli vzdávat, jinak by se mohlo snadno stát, že se vaše kočka opravdu stane hlavou rodiny. Výchova kočky nemusí být nadlidský výkon. Stačí vědět, jak na ně! Přinášíme vám užitečné tipy, které vám s výchovou této svéhlavé šelmy pomůžou.
Při výchově koček je potřeba myslet na dvě věci:
1) Na rozdíl od psů se nesnaží svému pánovi zavděčit, je proto potřeba, aby pro kočku bylo dobré chování výhodné.
Na kočku nefungují tresty, už vůbec ne ty fyzické. Naopak. Trestáním za špatné chování dosáhnete jen toho, že se vám kočka bude chtít pomstít a brzy na vás někde bude čekat nepříjemné překvapení.
Základní kámen výcviku je proto odměna! Kočky mají dobrou paměť a snadno se naučí, co se jim vyplácí. Vyzbrojte se proto nějakým motivátorem, například v podobě pamlsků, pomocí kterých si nakloníte kočku na svou stranu.
2) Pamatujte, že většina kočičího chování je řízena instinktem šelmy, který v kočce jen tak nepotlačíte.
Je to tak. I váš roztomilý chlupatý domácí mazlíček se řídí instinkty malého zabijáka se silnými teritoriálními pudy. S tím souvisí například škrábání svislých ploch, a tedy i vašeho nábytku. Kočky si tak vyznačují své území. Nejlepší je se už od malička naučit kočku na škrabadla, která rozmístěte i na více míst v bytě. Pokud škrabadlo kočku hned nezaujme, je skvělým pomocníkem například šanta kočičí, která v ní přirozeně vzbuzuje zvědavost. Pokud na vaši kočku šanta nefunguje, zkusit můžete jiné kočičí bylinky, jako je například kozlík lékařský.
Leze vaše kočka, kam nemá? Kočky potřebují vyvýšená místa s výhledem. Proto se může stát, že budou šplhat tam, kde byste je nejraději neviděli. Předejít tomu můžete tím, že jim vytvoříte místa k odpočinku s dobrým výhledem. Vhodné jsou například různé police nebo kočičí stromy. Dobře mohou fungovat také různé feromonové rozprašovače, které kočku svou vůní zaujmou, nebo naopak odlákají od míst, na která nechcete, aby chodila (například v okolí kuchyňské linky).
V neposlední řadě nezapomínejte na to, že jsou kočky velmi inteligentní a potřebují fyzickou, ale i psychickou stimulaci k tomu, aby se nezačaly nudit. Nuda je totiž jednou z hlavních příčin nežádoucího chování. Určitě jste si všimli, že hra u koček často připomíná lov. Může se tak snadno stát, že se jejich kořistí stanou křehké předměty nebo pár pohybujících se nohou. Nezapomeňte se proto vybavit různými kočičími hračkami a s kočkou si pravidelně hrajte. Skvělou volbou jsou například různé kočičí hlavolamy nebo interaktivní hračky, se kterými se vaše kočka zabaví opravdu na dlouho.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
V Choceradech na Berounsku se na ploše jednoho a půl hektaru rozkládá Les psích duší. Tento unikátní projekt má posloužit přírodě i lidem, kterým odešel čtyřnohý člen rodiny.
Při tomto svátku zamilovaných se oslavuje naše náklonnost k těm nejbližším. Mezi ty bezesporu patří i naši psí a kočičí (a samozřejmě i další) parťáci. Nezapomeňte tedy v tenhle den ani na ně!
Věděli jste, že psi dokáží diagnostikovat rakovinu v jejím nejrannějším stádiu, dokonce dřív, než přístroje? V tom tkví obrovský potenciál, mohlo by to totiž vést k novým neinvazivním a levným způsobům, jak tuto nemoc odhalit.
Tenhle roztomilý mini psík má milou a veselou povahu. Jde o poměrně nové plemeno a do obliby se tak teprve dostává. Má ale vše, co se očekává od společenského psa, nevšední vzhled a jako bonus při svém vzrůstu není náročný na místo. Myslím, že časem si...
Už jste si někdy tuhle otázku položili? Buď jen tak ze zvědavosti, nebo s úvahou, jestli by to zvládl i váš parťák? Tady se dozvíte základní informace o tom, jakou pro to musí mít pes povahu, co zvládat a jak s canisterapií začít.