Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Jistě jste si všimli, že kočky mají dost jedinečné jazyky. Jsou drsné a tak nějak škrábou. Americkým biologům tato podivnost vrtala hlavou. Proto se rozhodli, že tomu přijdou na kloub.
Jestli vás někdy olízla kočka, jistě víte, že její jazyk se dost liší třeba od toho psího. Říkali jste si, čím to asi je? Američtí biologové přišli s možným vysvětlením. Zjistili totiž, že kočičí jazyk má velmi specializovanou funkci.
Kočky tráví péčí o srst až jednu třetinu bdělého času. Proto je povrchová struktura kočičího jazyka uzpůsobena tomu, aby co nejlépe čistil a česal kožich. Povrch jazyka je tvořen spoustou drobných háčků směřujících dozadu, takzvanými nitkovitými papily. Připomínají žraločí zuby a tvoří jakousi obdobu suchého zipu. Pevné jsou díky tomu, že obsahují keratin.
Když háček jazyka narazí na zacuchanou srst, zasekne se do ní a pomůže ji rozčesat. Na rozdíl od hřebenu jsou ale háčky mobilní. Když je kočka nevyužívá, jsou položené na sobě. Při olizování se napřímí a mohou perfektně rozčesat srst a vyčesat volné chlupy a nečistoty ze srsti.
Vědci vytvořili zvětšený model kočičího jazyka a při jeho testech zjistili, že nejenže tato struktura dokáže dokonale rozmotat zamotanou srst, ale také se snadno čistí. Nechali si dokonce technologii napodobující kočičí jazyk patentovat, protože věří, že by mohla najít využití v medicíně nebo v kosmetice.
Mimoto má ale struktura jazyka další využití. Pomáhá jim třeba při pití. Háčky zvětšují povrch jazyka, takže na něm kočka může zachytit více vody (při pití si kočky z jazyka netvoří kalíšek jako psi). Slouží jim i jako jakási škrabka na získání masa z kosti (kočky jsou přeci jen stále masožravci). Postavení háčků dozadu, tedy hlouběji do tlamy, také pomáhá posunovat potravu správným směrem. Stejně tak ale do krku posouvá uvolněné chlupy a pokud kočku dostatečně nevyčesáváte, v žaludku se mohou tvořit chomáče. Ty mohou být nebezpečné, pokud se jí nepodaří je vyzvrátit.
Tak co myslíte, zas takové překvapení funkce kočičího jazyka není, že? :-)
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...