Jistě jste si všimli, že kočky mají dost jedinečné jazyky. Jsou drsné a tak nějak škrábou. Americkým biologům tato podivnost vrtala hlavou. Proto se rozhodli, že tomu přijdou na kloub.
Jestli vás někdy olízla kočka, jistě víte, že její jazyk se dost liší třeba od toho psího. Říkali jste si, čím to asi je? Američtí biologové přišli s možným vysvětlením. Zjistili totiž, že kočičí jazyk má velmi specializovanou funkci.
Kočky tráví péčí o srst až jednu třetinu bdělého času. Proto je povrchová struktura kočičího jazyka uzpůsobena tomu, aby co nejlépe čistil a česal kožich. Povrch jazyka je tvořen spoustou drobných háčků směřujících dozadu, takzvanými nitkovitými papily. Připomínají žraločí zuby a tvoří jakousi obdobu suchého zipu. Pevné jsou díky tomu, že obsahují keratin.
Když háček jazyka narazí na zacuchanou srst, zasekne se do ní a pomůže ji rozčesat. Na rozdíl od hřebenu jsou ale háčky mobilní. Když je kočka nevyužívá, jsou položené na sobě. Při olizování se napřímí a mohou perfektně rozčesat srst a vyčesat volné chlupy a nečistoty ze srsti.
Vědci vytvořili zvětšený model kočičího jazyka a při jeho testech zjistili, že nejenže tato struktura dokáže dokonale rozmotat zamotanou srst, ale také se snadno čistí. Nechali si dokonce technologii napodobující kočičí jazyk patentovat, protože věří, že by mohla najít využití v medicíně nebo v kosmetice.
Mimoto má ale struktura jazyka další využití. Pomáhá jim třeba při pití. Háčky zvětšují povrch jazyka, takže na něm kočka může zachytit více vody (při pití si kočky z jazyka netvoří kalíšek jako psi). Slouží jim i jako jakási škrabka na získání masa z kosti (kočky jsou přeci jen stále masožravci). Postavení háčků dozadu, tedy hlouběji do tlamy, také pomáhá posunovat potravu správným směrem. Stejně tak ale do krku posouvá uvolněné chlupy a pokud kočku dostatečně nevyčesáváte, v žaludku se mohou tvořit chomáče. Ty mohou být nebezpečné, pokud se jí nepodaří je vyzvrátit.
Tak co myslíte, zas takové překvapení funkce kočičího jazyka není, že? :-)
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Není ani tak hrozné, když vám pes zmokne, jako když zůstane mokrý. Na možná rizika jsem se zeptala MVDr. Jana Šímy.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
I malí psi se dají vycvičit. Nepodceňujte je, důvěřujte jim, nebuďte úzkostliví, zkrátka jim dopřejte plnohodnotný společenský život.
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
