Jistě jste si všimli, že kočky mají dost jedinečné jazyky. Jsou drsné a tak nějak škrábou. Americkým biologům tato podivnost vrtala hlavou. Proto se rozhodli, že tomu přijdou na kloub.
Jestli vás někdy olízla kočka, jistě víte, že její jazyk se dost liší třeba od toho psího. Říkali jste si, čím to asi je? Američtí biologové přišli s možným vysvětlením. Zjistili totiž, že kočičí jazyk má velmi specializovanou funkci.
Kočky tráví péčí o srst až jednu třetinu bdělého času. Proto je povrchová struktura kočičího jazyka uzpůsobena tomu, aby co nejlépe čistil a česal kožich. Povrch jazyka je tvořen spoustou drobných háčků směřujících dozadu, takzvanými nitkovitými papily. Připomínají žraločí zuby a tvoří jakousi obdobu suchého zipu. Pevné jsou díky tomu, že obsahují keratin.
Když háček jazyka narazí na zacuchanou srst, zasekne se do ní a pomůže ji rozčesat. Na rozdíl od hřebenu jsou ale háčky mobilní. Když je kočka nevyužívá, jsou položené na sobě. Při olizování se napřímí a mohou perfektně rozčesat srst a vyčesat volné chlupy a nečistoty ze srsti.
Vědci vytvořili zvětšený model kočičího jazyka a při jeho testech zjistili, že nejenže tato struktura dokáže dokonale rozmotat zamotanou srst, ale také se snadno čistí. Nechali si dokonce technologii napodobující kočičí jazyk patentovat, protože věří, že by mohla najít využití v medicíně nebo v kosmetice.
Mimoto má ale struktura jazyka další využití. Pomáhá jim třeba při pití. Háčky zvětšují povrch jazyka, takže na něm kočka může zachytit více vody (při pití si kočky z jazyka netvoří kalíšek jako psi). Slouží jim i jako jakási škrabka na získání masa z kosti (kočky jsou přeci jen stále masožravci). Postavení háčků dozadu, tedy hlouběji do tlamy, také pomáhá posunovat potravu správným směrem. Stejně tak ale do krku posouvá uvolněné chlupy a pokud kočku dostatečně nevyčesáváte, v žaludku se mohou tvořit chomáče. Ty mohou být nebezpečné, pokud se jí nepodaří je vyzvrátit.
Tak co myslíte, zas takové překvapení funkce kočičího jazyka není, že? :-)
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
V Choceradech na Berounsku se na ploše jednoho a půl hektaru rozkládá Les psích duší. Tento unikátní projekt má posloužit přírodě i lidem, kterým odešel čtyřnohý člen rodiny.
Při tomto svátku zamilovaných se oslavuje naše náklonnost k těm nejbližším. Mezi ty bezesporu patří i naši psí a kočičí (a samozřejmě i další) parťáci. Nezapomeňte tedy v tenhle den ani na ně!
Věděli jste, že psi dokáží diagnostikovat rakovinu v jejím nejrannějším stádiu, dokonce dřív, než přístroje? V tom tkví obrovský potenciál, mohlo by to totiž vést k novým neinvazivním a levným způsobům, jak tuto nemoc odhalit.
Tenhle roztomilý mini psík má milou a veselou povahu. Jde o poměrně nové plemeno a do obliby se tak teprve dostává. Má ale vše, co se očekává od společenského psa, nevšední vzhled a jako bonus při svém vzrůstu není náročný na místo. Myslím, že časem si...
Už jste si někdy tuhle otázku položili? Buď jen tak ze zvědavosti, nebo s úvahou, jestli by to zvládl i váš parťák? Tady se dozvíte základní informace o tom, jakou pro to musí mít pes povahu, co zvládat a jak s canisterapií začít.