Jak jsem Kulajdu naučila aportovat

Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.

Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.

Čistá radost ze stojícího míčku zmizela a Kulajda potřebovala, aby se ta věc hýbala. Každé ráno mě budilo nejdřív tiché kníkání, pak kníkovrčení a nakonec si sem tam i štěkla, jen aby mě donutila vstát a hodit jí míček. Bylo mi úplně jasné, co musím udělat – naučit ji aportovat. Jenomže tenkrát jsem ještě neměla k dispozici šikovné video Aport z online seriálu Brit Training Tips. Nezbylo mi, než poprat se s tím po svém.

Kulajda jakž takž chápala, že když hračku vyplivne zhruba do vzdálenosti jednoho metru ode mě, zvyšuje to šanci, že ji vezmu a zahodím. Zkoušela jsem ji chválit pokaždé, když ji ke mně přinesla, ale Kulajdu pochvaly ani odměny nikdy nezajímaly. Takže ji dál zvesela plivala porůznu kolem mě a čekala, až se sehnu. Jednou z večera jsme se s mým bratrem hluboce zamýšleli nad tím, jak psa naučit, aby nám dával míček nejlíp přímo do ruky. Už si nepamatuji, jestli to bylo ze srandy, nebo ze zoufalství, ale skončili jsme u toho, že jsme si předávali balónek po vyslovení povelu: „Dej mi to.“ Brácha zavelel, já podala – pak naopak a pořád dokola.

Kulajda fascinovaně (téměř psychopaticky) pozorovala svou vytouženou hračku a hltala všechno, co jsme dělali a říkali. Netrvalo ani půl hodiny, než se povel naučila. A já konečně mohla jen líně spustit ruku z postele a říct: „Dej mi to.“ Za čas mi v ní končily i všechny ostatní hračky a dnes už ani nemusím nic říkat, stačí pouze nastavit dlaň a Kulajda už ví.

Z toho vyplývají dvě věci. Zaprvé pokud vašeho psa zajímá hra víc než jídlo, odměňujte ho hračkou, ne pamlsky. Zadruhé pokud ho nezajímají odměny, sehrajte s ním podobné divadýlko.

Jak jste naučili vašeho psa aportovat vy?

Související články

Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...

Mazlení s kočkami může i léčit

Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...

Psí historie IV.: Bobbie

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.

Kočičí rekordy

Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?

Psí rekordy

Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.

Kočičí stromy a škrabadla

Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...

Záhada kočičího předení

Každý, kdo má kočku doma, si jistě uvědomuje její blahodárný vliv. Když je vám smutno nebo máte starosti, není nad to, když se vám vrnící klubíčko usídlí na klíně nebo vás začne masírovat drápky. Věděli jste ale, že vrnění má na lidské tělo významný...