Kočky divoké patří mezi nejvzácnější šelmy naší fauny. V minulosti lov a ztráta přirozeného prostředí způsobily jejich vymizení. Po šedesáti letech to ale vypadá, že se do našich krajin opět vrací.
Kočka divoká je šelma podobající se mourovaté kočce domácí. Je ovšem zavalitější, má poněkud nevýraznou kresbu a nápadně huňatý ocas s kulatou špičkou. Srst má poměrně dlouhou s nevýraznou kresbou.
Obývá především lesy, můžete ji ale spatřit i v okolí vodních toků nebo v bažinatých oblastech. Vyhledává teplé a suché prostředí, proto jí nejvíce vyhovují pahorkatiny a vrchoviny v dubových a bukových lesích. Kočka divoká je samotářské zvíře a aktivní je především v noci. Loví hlodavce (hlavně hraboše) a ptáky.
V minulosti se vyskytovala po celé Evropě s výjimkou Skandinávie. Na většině svého území však byla v době od konce 18. století do poloviny 20. století vyhubena. Zůstaly jen izolované populace, ze kterých se však nyní může šířit zpět do míst, odkud dříve vymizela. Dodnes se vyskytuje například na Slovensku, v Německu a v Rakousku.
Spolu s rysem ostrovidem je kočka divoká jedinou divokou kočkovitou šelmou v Česku. Koncem 18. století u nás začala být pronásledována jako škodná a začátkem 19. století už se tu vyskytovala jen zřídka. Kromě lovu jí uškodila i přeměna listnatých a smíšených lesů na smrkové monokultury.
V posledních letech ale fotopasti v Beskydech a na Šumavě opět začaly zachytávat tyto malé šelmičky. Fotografie řadu měsíců prověřovali domácí i zahraniční odborníci, aby potvrdili, zda skutečně jde o vzácné kočky divoké.
Aby se k nám kočky divoké mohly postupně vracet a obnovovat vymizelou populaci, je třeba rozmýšlet naše zásahy do přírody. Listnaté lesy nekácet plošně a v polích a loukách obnovovat remízky, kudy kočky mohou putovat naší krajinou.
„Abychom se z divokých koček mohli těšit trvale, bude potřeba vyčlenit vhodně vybraná místa v krajině. Více starých stromů v lesích, ochrana listnatých lesů a pestřejší krajina pomůže také návratu dalších vzácných druhů zvířat,“ řekl Michal Bojda z Hnutí DUHA Olomouc.
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
