Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Sešla jsem se s Lukášem, psím fotografem, venku v parku, abychom Kulajdě pořídili reprezentativní statickou fotku na blog. Měl s sebou dva ukázněné psy, kteří byli na foťák očividně zvyklí (jednoho z nich dokonce podezírám, že se schválně nenápadně vtíral do záběru). V duchu jsem se modlila, aby Kulajda nepředvedla svoji „vyakčněnou“ verzi. Zjevně jsem se modlila špatně, protože sotva se naši psi seznámili, začala jim Kulajda brát hračky a lítat po parku jako pominutá.
„To nevadí, já mám těch hraček dost, máme velkou spotřebu,“ usmíval se Lukáš.
‚No, doufám, že jich máš tak dvacet,‘ řekla jsem si v duchu a pozorovala, jak gumové kousky odletují na všechny strany.
Vyfotit takové číslo, jako je můj pes, dá jednomu docela zabrat. Pokud tedy zrovna nespí. Udržet ji v klidu, aby na fotce nebyla jen šmouha, není možné bez hypnózy. Do transu ji naštěstí dokáže uvést obyčejný kousek jídla nebo třeba právě míček. Bohužel pak na většině fotek mívá takový ten „rychlemitodejneboseurčitězoufalstvímzblázním“ výraz. Nakonec jsem Kulajdu držela v náručí a Lukáš před ní mával hračkou č. 3. Ještě že je ta fotečka tak malá. Abyste ale věděli, o čem mluvím, přikládám jiný, usvědčující snímek.
Věřím, že nejsem sama, kdo má doma turbo psa. Jestli máte stejného divocha nebo jen rádi fotíte zvířata, můžete se těšit na sérii článků o focení psů, koček a dalších zvířat, kterou pro vás s Lukášem připravíme. Na blogu budeme samozřejmě řešit nejen psí pózování, ale i focení v pohybu. Pomozte nám ho napsat a rovnou se ptejte na to, co vás nejvíc trápí nebo zajímá. S radostí vám prostřednictvím blogu odpovíme.
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.